Leonhard Euler

Úvod > Fyzici > Leonhard Euler

Obraz: Leonhard Euler

Leonhard Euler (1753)

Narozen: 15. 4. 1707

Zemřel: 18. 9. 1783

Leonhard Euler se narodil 15. dubna 1707 ve švýcarské Basileji. Rodina se přestěhovala do nedalekého města Riehen, kde Leonhard Euler prožil své dětství. Leonhard navštěvoval školu v Basileji. Leonhard se živě zajímal o matematiku, jejíž základy získal od svého otce (Paul Euler). V roce 1820 začal 14letý Leonhard Euler studovat basilejskou univerzitu. Eulerův talent rozpoznal Johann Bernoulli, který začal Leonharda soukromě vyučovat.

V roce 1723 Leonhard Euler získal titul magistr filozofie a na přání otce začal studovat teologii. Johann Bernoulli ale přesvědčil Paula Eulera, aby dovolil synovi studovat matematiku. Studia dokončil v roce 1726. O rok později Euler zaslal pařížské akademii soutěžní příspěvek do Velké ceny na téma nejlepšího umístění lodních stožárů, za kterou získal 2. místo.

Euler v Petrohradu

V roce 1726 přijal Leonhard Euler nabídku na místo vyučujícího matematiky a mechaniky v Petrohradu. Petrohrad se stal jeho působištěm od jara 1727. V letech 1727-1730 Euler sloužil v hodnosti poručíka zdravotní služby v ruském námořnictvu. V roce 1730 se Leonhard Euler stal profesorem fyziky a řádným akademikem. V tomto období se Euler zabýval především teorií čísel, diferenciálními rovnicemi, variačním počtem a mechanikou.

V roce 1733 se Euler vrátil zpět do Švýcarska. V roce 1734 se Euler oženil (krajanka Katharina Gsell). Euler měl 13 dětí. O dva roky později Euler vážně onemocněl. Zdravotní problémy jej pak provázely až do konce života. V roce 1838 Euler oslepl na jedno oko (pravděpodobně kvůli šedému zákalu).

V roce 1737 Leonhard Euler publikoval knihu Mechanica popisující Newtonovu dynamiku matematickou analýzou.

Euler a Berlín

V roce 1738 a 1740 Euler získal Velkou cenu Pařížské akademie. Následující rok opouští Leonhard Euler Petrohrad a odjíždí do Berlína, kde působil následujících 25 let. Nadále ale spolupracuje s petrohradskou akademií. Roku 1744 byl Euler jmenován ředitelem oddělení matematiky nově ustavené Akademie věd. Na starosti měl také botanickou zahradu, observatoř, publikování map atd.

Eulerův podpis

Leonhard Euler - podpis

V roce 1748 Euler publikoval vlnovou rovnici popisující kmitání strun v prostoru i v čase. V roce 1759 odvodil vlnovou rovnici pro kmitající plochu s pevným okrajem (buben).

V roce 1749 se účastnil projekčních prací na úpravě říčního kanálu Finow. Dokonce pracoval jako poradce vlády pro loterie, pojištění, úroky, důchody a dělostřelectvo. Během svého pobytu v Berlíně Euler publikoval okolo 380 článků a množství knih např. o variačním počtu, o výpočtech drah planet, o dělostřelectvu a balistice, o analýze, o stavbě lodí, o námořní navigaci, o pohybu Měsíce.

Euler ale nebyl u krále Fridricha II. příliš oblíben. Nikdy nebyl jmenován prezidentem berlínské akademie. Narůstající spory jej přiměly k návratu do Petrohradu.

Zpět v Petrohradu

Leonhard Euler se v roce 1766 vrací zpět do Petrohradu na pozvání nové carevny Kateřiny Veliké. Krátce na to Euler zcela oslepl. Smůla jej ale provází dál. Roku 1771 vyhořel jeho dům, ze kterého tak tak zachránil jen část rukopisů. Ve stejném roce Euler podstoupil operaci šedého zákalu, která ale nedopadla dobře. Euler znovu oslepl.

Euler měl výjimečnou paměť, která mu umožnila pokračovat ve vědecké práci. Pokračoval ve studiu optiky, algebry a pohybem Měsíce. Velkou část své práce vytvořil slepý.

Hrob

Hrob Leonharda Eulera
Klášter Alexandra Něvského, Lazarův hřbitov, Petrohrad, Rusko

18. září 1783 byl den jako jiný. Euler se věnoval vědecké práci a diskusím se svými spolupracovníky. Kolem 17. hodiny nastal záchvat mrtvice. Euler stačil říct pouze umírám a kolem 23. hodiny zemřel. Jeho nezveřejněné práce byly publikovány ještě následujících 50 let.

Eulerovy publikace

Leonhard Euler vytvořil téměř devět stovek publikací. Skoro polovina z nich byla publikována až po Eulerově smrti.

Zdroje a souvislosti

Leonhard Euler

Do matematiky mj. prosadil symbol π pro Ludolfovo číslo, značku ∑ pro sumu, integrál (∫) a nekonečno (∞).

Kontakt

Jiří Bureš

bures@centrum.cz

Popis | Ke stažení | Převody | On-line | Tabulky | Fyzici | Nobelova cena
Úvod | Novinky | Mapa webu | FAQ | Weblog | Autor Jiří Bureš
© 2004 Jiří Bureš | ISSN 1214-7591