8. 1. 1942
Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu (Anglie) 300 let po smrti Galileiho (jak se píše na domovské stránce Stephena Hawkinga). Rodiče bydleli v Londýně, ale ten byl za 2. světové války nebezpečným místem a proto matka odjela před narozením Stephena do bezpečnějšího Oxfordu. Následně se Hawkingovi odstěhovali do Highate, kde Stephen začal chodit do školy. V roce 1950 se rodina přestěhovala do St. Albans, 30 km severně od Londýna. Stephen Hawking studoval na St. Albans School poté v Oxfordu na University College. Hawking chtěl studovat matematiku, i když jeho otec dával přednost studiu medicíny. Protože se ale matematika na University College nevyučovala, zvolil Hawking studium fyziky, které ovšem, jak sám připouští, mnoho nedal. Stephen Hawking odešel do Cambridge a studoval kosmologii. V Cambridge se připravoval na doktorát z obecné relativity.
ALS
Stephen W. Hawking trpí vzácnou nevyléčitelnou chorobou ALS (co říká Hawking o své chorobě) a je trvale upoután na invalidní vozík.
Během studií v Oxfordu začal Hawking pociťovat narůstající pohybové problémy. Na začátku roku 1963 podstoupil vyšetření, která u něj prokázala chorobu pohybových neuronů (tzv. Lou Gehrigova choroba). Choroba začala rychle postupovat a prognóza lékařů předpokládala, že Hawking ani nedokončí svá studia. Hawking propadl depresi, začal pít a na studium neměl ani pomyšlení. V té době se seznámil se svou budoucí ženou Jane a také změnil dosavadní přístup k životu.
Stephen Hawking
Po získání titulu Ph. D. působil v Gonville a Caius College. Na začátku 70. let se Hawkingova řeč stala nesrozumitelnou. Později začal používat speciální software, který mu umožňuje "hovořit" a ovládat počítač.
Big Bang - velký třesk
Stephen Hawking pracoval v letech 1965 - 1970 na základních zákonech, kterými se řídí vesmír. Spolupráce s Rogerem Penrosem (pracoval na londýnské Birkbeck College) vyústila na začátku 70. let v rozpracování teorie velkého třesku (Big Bang). Vesmír na svém počátku obsahoval singularitu; veškerá hmota celého vesmíru byla stlačena do jednoho bodu. Po uvolnění (onen velký třesk) následovalo prudké rozpínání. Hawking později popsal také první okamžiky po vzniku vesmíru.
V roce 1973 odešel Hawking z Institute of Astronomy do Department of Applied Mathematics and Theoretical Physics.
Hawkingův efekt
V roce 1975 učinil Hawking svůj největší objev. Popsal chování černých děr, které vznikají za splnění určitých podmínek na konci života hvězd. Hvězda zkolabuje svou vlastní gravitací a získá minimální velikost. Takový objekt má obrovskou hustotu a tak velkou gravitaci, že fotony nemohou opustit jeho gravitaci. Hawking navázal na teorie R. Penrose a doplnil je o tzv. kvantové vypařování černých děr, které se označuje jako Hawkingův efekt. Podle této teorie nemůže černá díra kumulovat energii donekonečna. Z černé díry by tedy mělo podle Hawkinga vycházet gama záření a rentgenové záření, což může za určitých podmínek vést až k zániku černé díry.
Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět.
V roce 1977 se Hawking stává profesorem gravitační fyziky v Cambridge. Od roku 1979 byl Lucasiánským profesorem matematiky v Cambridge (toto místo zastával mj. Isaac Newton).
Stephen Hawking autor
Stephen Hawking je znám široké veřejnosti také díky své publikační činnosti. Bestsellery se staly knihy Stručná historie času (1988), Vesmír v kostce. Na oficiálních stránkách S. Hawkinga je k dispozici seznam zveřejněných publikací.
Profesor Stephen William Hawking získal mnoho čestných doktorátů, cen, medailí a dalších ocenění (např. CBE 1982). Stephen Hawking je od roku 1974 členem Královské společnosti (The Royal Society) a členem Americké národní akademie věd (US National Academy of Sciences).
Přes svůj zdravotní stav pokračuje Stephen Hawking ve svých výzkumech a v přednáškách. S. Hawking má tři děti a jednoho vnuka.
Zdroje: University of St. Andrews, www.hawking.org.uk.