Pjotr Leonidovič Kapica

Úvod > Fyzici > Pjotr Leonidovič Kapica

Pjotr Leonidovič Kapica

8. 7. 1894 - 8. 4. 1984

Ruský fyzik Pjotr Leonidovič Kapica se narodil 8. července 1894 v Kronštadtu v rodině vojenského inženýra Leonida Petroviče Kapici. Jeho oborem byla jaderná fyzika, fyzika silných magnetických polí, fyzika vysokých výkonů, fyzika vysokých frekvencí a fyzika plazmatu. Největší význam mají jeho práce ve fyzice nízkých teplot (kryogenika). Za objev supratekutosti helia mu byla v roce 1978 udělena Nobelova cena za fyziku.

Pjotr Leonidovič Kapica absolvoval v roce 1919 leningradský Polytechnický institut. Po studiích tady pracoval do roku 1921 na katedře elektromechaniky.

Kapica a Londýn

V letech 1921 - 1934 (po smrti ženy a dvou synů v době porevolučních zmatků) pracoval Pjotr Leonidovič Kapica v Cambridge (Londýn) v Cavendishově laboratoři, kde byl jeho nadřízeným Ernest Rutherford. v letech 1924 - 1932 byl Kapica ředitelem výzkumu magnetismu Cavendishovy laboratoře. Kapica tady mj. v roce 1924 navrhl přístroj generující pole o velikosti až 500 000 gaussů. V roce 1928 objevil lineární závislost odporu různých kovů v silném magnetickém poli publikovanou v roce 1929 a známou jako tzv. Kapicův zákon.

Kapica se roku 1925 stává členem Trinity College. V roce 1929 je Pjotr Leonidovič Kapica zvolen za člena Královské společnosti.

V letech 1930-34 je Kapica ředitelem pro něj zřízené Mondovy laboratoře (The Royal Society Mond Laboratory).

Nuceně v SSSR

Kapica zůstal občanem Sovětského svazu a často se do vlasti vracel. Při jedné návštěvě SSSR na podzim 1934 byl Kapica, i přes oficiální vládní příslib možnosti návratu do Velké Británie, nucen zůstat v SSSR. Kapica v roce 1935 přijal nabídku pracovat jako ředitel pro něj nově otevřeného moskevského Institutu fyzikálních problémů při Sovětské akademii věd.

V letech 1939 - 1945 je Kapica profesorem na moskevské univerzitě. V roce 1941 objevuje tzv. Kapicův skok (při přechodu tepla z pevného tělesa do kapalného helia nastává konečný rozdíl teploty).

Od roku 1946 je profesorem moskevského Fyzikálně-technického institutu.

V roce 1945 se Pjotr Leonidovič Kapica stal držitelem řádu Hrdina socialistické práce (nejvyšší sovětské občanské vyznamenání) a dalších státních vyznamenání především za velké množství vědeckých objevů.

V listopadu 1945 Kapica odmítl pracovat na vývoji sovětské atomové bomby. Odměnou mu bylo odvolání z místa ředitele Institutu fyzikálních problémů (1946) a domácí vězení na dače (tam studoval kulové blesky a plazmu). Na toto místo se mohl Kapica vrátit v lednu 1955 - dva roky po Stalinově smrti. Ředitelem Institutu fyzikálních problémů byl Kapica až do své smrti.

Pjotr Leonidovič Kapica byl známý svým odvážným občanským postojem. Zachránil mnoho svých kolegů před smrtí ve stalinských věznicích (L. D. Landau, V. A. Fock). Odmítl spolupracovat na vývoji  atomové zbraně. Bojoval za čisté životní prostředí a za mír (Pugwashské hnutí). Veřejně podpořil akademika Sacharova.

Supratekutost helia

Plyn helium se stává tekutým při teplotách pod -269 °C. Protože se jedná o velmi nízkou teplotu, je zchlazování obtížné. Kapica vyvíjí speciální pístový expandér (1936 - 1938). Kapica zjistil, že při zchlazení helia na teplotu -271 °C (2,174 K) se začíná kapalné helium chovat podivně. Helium třeba začalo po stěnách vytékat z otevřené nádoby. Kapica zjistil, že za velmi nízkých teplot ztrácí helium vnitřní tření charakteristické pro normální kapaliny - vzniká u něj tzv. supratekutost, charakteristická pro kvantové kapaliny. Kapica poprvé publikoval objev supratekutosti helia (1937) v roce 1938.

Nobelova cena

V roce 1978 se Pjotr Leonidovič Kapica stal spoludržitelem Nobelovy ceny za fyziku za experimentální objevy ve fyzice nízkých teplot, zejména u kapalného hélia.

Řízená termonukleární fúze

V padesátých letech 20. století se Kapica zabýval vývojem vysokonapěťových mikrovlnných generátorů (planotron a nigotron). Koncem 50. let se Kapica začal zajímat o řízenou termonukleární fúzi. Na téma termonukleární fúze publikoval řadu vědeckých článků.

Uznávaný Kapica

Od roku 1957 byl Pjotr Leonidovič Kapica členem prezidia Sovětské akademie věd (řádným členem akademie byl od roku 1939).

Kapica se po smrti své první ženy a dvou synů znovu oženil v roce 1927. S Annou Aleksejevnou Krylovovou měl dva syny. Pjotr Leonidovič Kapica získal mnoho cen a čestných doktorátů. Byl členem mnoha vědeckých institucí.

Pjotr Leonidovič Kapica zemřel 8. dubna 1984 v Moskvě.

Zdroje a další informace

Pjotr Leonidovič Kapica

Nobelova cena za fyziku 1978 za experimentální objevy ve fyzice nízkých teplot, zejména u kapalného hélia.

Kontakt

Jiří Bureš

bures@centrum.cz

Popis | Ke stažení | Převody | On-line | Tabulky | Fyzici | Nobelova cena
Úvod | Novinky | Mapa webu | FAQ | Weblog | Autor Jiří Bureš
© 2004 Jiří Bureš