Prokop Diviš

Prokop Diviš

26. 3. 1698–21. 12. 1765

Prokop Diviš ve zkratce

Prokop Diviš byl český premonstrát, teolog a přírodovědný badatel. Proslul hlavně pokusy s elektřinou a uzemněným „meteorologickým strojem“ v Příměticích, který patří mezi rané evropské konstrukce bleskosvodu.

Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. Některé prameny uvádí jako datum narození 1. 8. 1696. O místu narození Prokopa Diviše jsou také rozporuplné informace - uvádí se obec Pěčín (stránky obce Pěčín). Prokop Diviš zasvětil svůj vědecký život především elektřině; známý je především jeho vynález bleskosvodu. Diviš studoval vliv elektřiny na rostliny. Elektřina mu posloužila i při léčení nemocných.

Chudý Diviš studoval v letech 1716 - 1719 na jezuitské latinské škole ve Znojmě za podpory premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. V Louce později složil řeholní slib a přijal řádové jméno Prokop. V klášterní škole Prokop Diviš dále studoval filozofii a teologii. V roce 1726 byl vysvěcen na kněze.

Prokop Diviš
Prokop Diviš

V letech 1729 - 1735 Prokop Diviš vyučoval v klášterní škole filozofické předměty. Diviš úspěšně obhájil v Salzburgu disertační práci a byl v roce 1733 prohlášen doktorem teologie. V roce 1733 se stal podpřevorem kláštera v Louce u Znojma. V letech 1736 - 1741 Diviš spravoval farnost v Příměticích u Znojma. 7. 4. 1741 byl jmenován převorem kláštera v Louce. Od roku 1742 až do své smrti působil na faře v Příměticích.

Bleskosvod

Prokop Diviš se začal roku 1750 zabývat myšlenkou sestrojit zařízení, které by odnímalo z bouřkových mraků blesky (bleskosvod Diviš pojmenoval pojmem stroj meteorologický). Prokop Diviš sestrojil roku 1754 jeden z nejstarších uzemněných bleskosvodů v Evropě. Bleskosvod byl vztyčen 15. června 1754 na zahradě v Příměticích u Znojma. Celkem 400 uzemněných kovových hrotů na ústřední 42 metrů vysoké nosné tyči mělo za úkol "vysávat" elektřinu z mračen, a zabránit tak vzniku bouřky. Stožár byl upevněn třemi řetězy, které byly vodivě připevněny k železným zemnícím kuželům v zemi. Bleskosvod Diviš popsal ve svém pojednání Descriptio machinae meteorologicae. Na 10. března 1760 rozezlení obyvatelé Přímětic strhli povětrnostní mašinu svého duchovního pastýře s odůvodněním, že je příčinou velkého sucha. V roce 1761 Diviš umístil další bleskosvod na věž přímětického kostela.

Elektroléčba

Prokop Diviš také studoval vliv elektřiny na živé organizmy. Od roku 1754 se pokoušel také o elektroléčbu revmatizmu a ochrnutí. Diviš byl v kontaktu s mnoha vědci té doby. Byl také obeznámen s prací B. Franklina. Svá zjištění publikoval v díle Magia naturalis (Přírodní kouzelnictví). Kniha byla později v němčině vydána v roce 1765 (Tübingen) a v roce 1768 (Frankfurt nad Mohanem). 

Prokop Diviš dále sestrojil (1753) elektrický strunný nástroj Denis d'or (Zlatý Diviš), který byl napájen proudem z leidenských lahví. Nástroj měl 14 klaviatur. Přístroj dokázal napodobit mnoho nástrojů a prý také lidský hlas.

Prokop Diviš zemřel 21. prosince 1765 v Příměticích u Znojma.

Další informace

Časté otázky k Prokopu Divišovi

Byl Prokop Diviš vynálezcem bleskosvodu?
Diviš sestrojil v roce 1754 v Příměticích uzemněné zařízení pro práci s atmosférickou elektřinou. V učebnicích se často uvádí jako český vynálezce bleskosvodu; historicky je vhodné doplnit, že v podobné době pracoval na ochraně před bleskem také Benjamin Franklin.
Jak Diviš své zařízení nazýval?
Používal označení meteorologický stroj. Jeho cílem nebylo jen odvést zásah blesku, ale podle dobové představy také ovlivňovat elektrický stav bouřkových mraků.
Kde Diviš působil?
Nejznámější období jeho života je spojeno s Příměticemi u Znojma.