15. 11. 1888 - 21. 8. 1957
Harald Ulrik Sverdrup se narodil 15. 11. 1888 v norském městě Sogndal ve významné norské rodině teologů, právníků a profesorů.
Harald Sverdrup studoval v letech 1907 - 1908 na vojenské akademii v Oslo. Zapsal se na univerzitu v Oslo na fyzikální geografii a astronomii. V roce 1911 mu byla nabídnuta funkce asistenta u významného meteorologa Vilhelma Bjerknese. Sverdrup následoval Bjerknese do Lipska, kde dokončil v roce 1917 svou disertační práci, která byla později vydána v němčině pod názvem Der Nordatlantische Passat. Za pobytu v Lipsku také publikoval přes 20 dalších vědeckých prací týkajících se fyziky atmosféry a moře.
Polární výprava
Válečná situace přiměla Sverdrupa k návratu do Bergenu. Harald Ulrik Sverdrup přijal místo hlavního vědce na polární výpravě Roalda Amundsena na lodi Maud. Expedice opustila Norsko v roce 1918 na 7,5 roku. Sverdrup se na expedici mj. věnoval meteorologii, magnetismu, atmosférické elektřině, fyzikální oceánografii atd. Sverdrup byl expedicí ovlivněn a ještě celá léta na ni vzpomínal. Během více než sedmileté expedice Sverdrup opustil dvakrát Maud. Devět měsíců žil se sibiřskými Čukči (v roce 1938 o svém pobytu mezi tímto severským národem vydal knihu Hos Tundra-Folket).
Sverdrup v USA
Podruhé navštívil Carnegie Institution ve Washingtonu. V tomto období de Sverdrup setkal s mnoha americkými vědci a navštívil řadu laboratoří a universit (mj. v roce 1925 Scripps Institution of Oceanography). Ačkoliv polární expedice nesplnila svůj hlavní úkol, byla pro Sverdrupa úspěšná. Sverdrup se účastnil mnoha pozorování a měl osobní podíl na více než dvou třetinách vědeckých zpráv. Výsledkem byly oceánografické publikace, které mu vynesly kladnou reputaci v oboru fyzikální oceánografie mořských proudů. Jeho pozdější publikace z oboru meteorologie a oceánografie využívaly fyzikální principy k popisu moře a atmosféry. Ačkoliv byl Sverdrup ještě mladý, jeho znalosti jej řadili mezi několik málo vědců se srovnatelnými vědomostmi v oboru oceánografie.
V roce 1926 Harald Ulrik Sverdrup přijal místo v Geofyzikálním institutu v Bergenu. Jeho oborem byla meteorologie.
8. června 1928 se Sverdrup v Oslo oženil s Gudrun Bronnovou a adoptoval její dceru Anna Margrethu. V roce 1930 Sverdrup přijal nabídku na zaměstnání v oddělení zemského magnetismu v Carnegie institutu. V roce 1931 Sverdrup přijal profesuru na Institutu Christiana Michelsena a byl vědeckým vedoucím podmořské polární expedice k severnímu pólu na ponorce Nautilus. V roce 1936 stanul v čele Scrippsova oceánografického institutu (SIO). Sverdrup přeměnil SIO v moderní oceánografické výzkumné pracoviště. Za druhé světové války se Sverdrup podílel na výcviku spojeneckých vojenských meteorologů.
Sverdrup v roce 1948 opustil Kalifornii a vrátil se do rodného Norska, kde se stanul v čele Norského polárního institutu a profesorem geofyziky na universitě v Oslo. Harald Ulrik Sverdrup byl oceněn mnoha cenami. Sverdrup byl ve své době byl největším světovým oceánografem.
Harald Ulrik Sverdrup zemřel náhle v srpnu 1957.
Zdroj: Scripps Institution of Oceanography a AGU.
