Světelný tok

Světelný tok je odvozená jednotka soustavy SI. Jednotkou světelného toku je lumen [lm].

Lumen je ekvivalent 1,464 miliwattu zářivé elektromagnetické energie na frekvenci 540 THz (555 nm). Jedná se v podstatě o zářivý výkon vyzářený zdrojem posuzovaný z hlediska citlivosti lidského oka.

Co je světelný tok

Světelný tok (luminous flux) udává, kolik viditelného světla zdroj vyzařuje — tedy zářivý výkon vážený citlivostí lidského oka. Liší se od zářivého výkonu (radiant flux ve wattech), který zahrnuje i neviditelné záření, jako je infračervené teplo nebo ultrafialové záření.

Lidské oko je nejcitlivější na vlnovou délku 555 nm (zelenožluté světlo) v podmínkách denního vidění. Mimo tuto vrcholovou hodnotu citlivost prudce klesá — modré nebo červené světlo o stejném zářivém výkonu se nám jeví slabší. Tento vztah popisuje fotopická funkce zrakové citlivosti V(λ), kterou normalizuje Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE).

Definice lumenu

Lumen
je světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela.

Vztah lze zapsat zkráceně jako 1 lm = 1 cd·sr. Definice byla v této formě přijata v roce 1979.

Jednotku lumen navrhl André Eugene Blondel (1863–1938) — francouzský inženýr a fyzik, který založil soustavné fotometrické jednotky.

Převod wattu na lumeny

Maximální převodní poměr platí pouze pro monochromatické světlo o vlnové délce 555 nm:

Konstanta Kcd = 683 lm/W je jednou ze sedmi definujících konstant soustavy SI a jako jediná z nich je vázána na lidské vnímání.

U reálných zdrojů, které vyzařují širší spektrum, je převod nižší. Bílé světlo z LED dosahuje typicky 150–200 lm/W, teoretický maximální poměr pro kvalitní bílé světlo je kolem 300 lm/W.

Praktické hodnoty světelného toku

Od roku 2010 vyžaduje legislativa Evropské unie, aby svítidla měla na obalu uveden světelný tok v lumenech jako primární údaj výkonu.

Související