Velká čísla
Anglické názvy pro velká čísla vychází z latinských slov pro malá čísla a přidáním koncovky -illion. Z latinské předpony bi- (2) vychází billion (109). Evropské a americké pojmenování velkých čísel se liší (viz tabulka). Oba systémy mají ale společný původ. Francouzský fyzik a matematik Nicolas Chuquet (1445-1488) použit byllion a tryllion pro vyjádření čísel 1012 a 1018 a založil tak dnes známý evropský systém pojmenování velkých čísel. Byly to také francouzští matematici, kteří v 17. století použili billion a trillion pro 109 a 1012. Toto pojmenování se stalo vlastní pro Francii a USA, zatímco původní Couchetovo značení zůstalo v používání ve Velké Británii a Německu. Ve Francii se rozhodli v roce 1948 přejít zpět ke Couchetovu "evropskému" systému.
Evropský systém pojmenování velkých čísel
Evropský systém používá latinské číslice n pro zápis čísla 103n a koncovek -on a -ard (million, milliard).
Americký systém pojmenování velkých čísel
V americkém systému pojmenování velkých čísel je jméno vytvořeno z latinské číslice (n), které je použito pro číslo pro číslo 103n+3. V evropském systému je stejné jméno přiřazeno číslu 106n.
Matení pojmů
V poslední době je evropský systém nahlodáván americkým. Je to hlavně kvůli americkému finančnictví (Američané používají pro 1 000 000 000 dolarů pojmenování billion dollars). V Británii bylo v roce 1974 rozhodnuto, že v oficiálních statistikách a hlášeních bude pro miliardu používáno "americké" označení billion.
Výsledkem používání různých systémů je to, že ten, kdo používá pojmů billion a trillion si nemůže být jistý, jak jej druhá strana pochopí. Zatím není zřejmé, který systém nakonec převáží. Ani jedna strana nechce ustoupit. Jednou z možností je přejít na Řecký systém pro čísla s n>3 (milion a miliarda by zůstaly zachovány): pro vytvoření čísla by byly použity řecké číslice (gillion - giga).
Věda a velká čísla
Pro velká čísla se ve světě vědy používají standardizované předpony (viz tab.) a číselné označení s exponenty. Nemůže dojít ke zmatení pojmů jak tomu může být při použití různých bilionů.
n = | 103n = | Americký systém |
Evropský systém |
SI předpona | Řecký systém |
---|---|---|---|---|---|
3 | 109 | billion | milliard | giga- | gillion |
4 | 1012 | trillion | billion | tera- | tetrillion |
5 | 1015 | quadrillion | billiard | peta- | pentillion |
6 | 1018 | quintillion | trillion | exa- | hexillion |
7 | 1021 | sextillion | trilliard | zetta- | heptillion |
8 | 1024 | septillion | quadrillion | yotta- | oktillion |
9 | 1027 | octillion | quadrilliard | ennillion | |
10 | 1030 | nonillion | quintillion | dekillion | |
11 | 1033 | decillion | quintilliard | hendekillion | |
12 | 1036 | undecillion | sextillion | dodekillion | |
13 | 1039 | duodecillion | sextilliard | trisdekillion | |
14 | 1042 | tredecillion | septillion | tetradekillion | |
15 | 1045 | quattuordecillion | septilliard | pentadekillion | |
16 | 1048 | quindecillion | octillion | hexadekillion | |
17 | 1051 | sexdecillion | octilliard | heptadekillion | |
18 | 1054 | septendecillion | nonillion | oktadekillion | |
19 | 1057 | octodecillion | nonilliard | enneadekillion | |
20 | 1060 | novemdecillion | decillion | icosillion | |
21 | 1063 | vigintillion | decilliard | icosihenillion | |
22 | 1066 | unvigintillion | undecillion | icosidillion | |
23 | 1069 | dovigintillion | undecilliard | icositrillion | |
24 | 1072 | trevigintillion | duodecillion | icositetrillion | |
25 | 1075 | quattuorvigintillion | duodecilliard | icosipentillion | |
26 | 1078 | quinvigintillion | tredecillion | icosihexillion | |
27 | 1081 | sexvigintillion | tredecilliard | icosiheptillion | |
28 | 1084 | septenvigintillion | quattuordecillion | icosioktillion | |
29 | 1087 | octovigintillion | quattuordecilliard | icosiennillion | |
30 | 1090 | novemvigintillion | quindecillion | triacontillion | |
31 | 1093 | trigintillion | quindecilliard | triacontahenillion |
Způsob vytváření velkých čísel může analogicky pokračovat dále. V literatuře se vyskytuje jméno centillion (n = 100). Centillion je 10303 (1 a 303 nul) v americkém systému a 10600 v evropském systému.
Googol, googolplex
Googol je číslo 10100 (1 a sto nul). Název byl
vytvořen pro pobavení a je mimo výše uvedený systém vytváření názvů.
Název vymyslel v roce 1938 devítiletý Milton Sirotta, když se ho jeho strýc
Edward Kasner (1878-1955, americký matematik) zeptal, jak by toto velké číslo pojmenoval.
Milton odpověděl googol
. Kasner následně googol definoval jako 10100 -
tedy číslo, které tvoří 1 následovaná 100 nulami.
Kasner pak definoval také pojem googolplex, což je číslo vzniklé ze zápisu 10googol.