Psali v Reflexu 14 (5. 4. 2001)
Uvádím doslovný text převzatý z časopisu Reflex:
Kilometry, míle
EXTRATIPY
Nutnost měření pocítilo lidstvo již od dob starověku, a to především v oblasti zemědělství a stavitelství. Jednotky hmotnosti a délky se však lišily národ od národa. Za jednotku délky se tak souběžně pokládala například délka lidské stopy či palce, v Anglii se používal yard, což byla původně délka ruky krále Jindřicha I. (asi 1068–1135).
Nám známý metrický systém (používá metr coby základní jednotku délkové míry) byl prosazen na popud Francouzské akademie věd po Velké francouzské revoluci v roce 1795 a postupně ho přijímaly další státy. První mezinárodní konvence o metrickém systému byla podepsána o osm desetiletí později, v Paříži v roce 1875; o rok později byla tato soustava zavedena také na našem území. Přesto se i nyní v některých státech používá systém odlišný od metrického, v Americe se lze setkat s mílemi, benzín se kupuje na galony a namísto stupňů Celsia se zde používá stupnice Fahrenheitova.
Co to má společného s novými technologiemi? Obvyklý převod fyzikálních jednotek pomocí tabulek není zrovna zábavná činnost, navíc časově mnohem náročnější, než když využijete počítač. Tuzemskému zájemci bych proto chtěl doporučit výborný program conVERTER (je zdarma), který vychází z obdobné anglické aplikace Convert. Oproti němu má však výhodu „domácího prostředí“, komfortnější používání a více druhů fyzikálních jednotek. ConVERTER jich nabízí více než pět stovek, rozdělených do šestadvaceti tematických oblastí – kupříkladu délka, objem, hmotnost, síla, tlak, hustota, průtok, elektromagnetismus, rychlost, čas nebo teplota.
Ovládání programu je vcelku triviální: nejprve si zvolíte veličinu (například délka), poté vyberete jednotku (metr apod.) a zadáte hodnotu. O sekundu později se zobrazí převod pro všechny jednotky dané veličiny, takže zjistíte, kolik je vámi zadaný metr mil, yardů, ale i staročeských sáhů nebo loktů a tak dále. Celkem jsem v této kategorii napočítal více než 90 různých jednotek, zhusta vyloženě archaických (což nehodnotím jako zápor). Nejnovější verze 1.4 umožňuje přidat další jednotky, ovšem to je spíš opatření pro dalekou budoucnost, protože mám pocit, že jednotek, které by v programu chyběly, mnoho není. ConVERTER dále nabízí převod do různých číselných soustav (hexadecimální, binární), nastavení zaokrouhlování, využití schránky, tisk a další podobné samozřejmosti.
Z programu samotného (stejně jako z jeho webové stránky) je cítit, že si s ním dal autor spoustu práce, a výsledek podle toho vypadá – troufám si tvrdit, že v dané kategorii je conVERTER bezkonkurenční. Jedinou nevýhodou je poměrně objemný instalační soubor, který si zájemce stahuje z domovské stránky www.hyperlink.cz/bures/. Je velký přesně 2831155,2 bajtu, respektive 2764,8 kB, tj. 2,7 MB.
MARTIN ŽEMLIČKA