Friedrich von Hefner-Alteneck

Hefner-Alteneck

27. 4. 1845–7. 1. 1904

Friedrich Franz Heinrich Philipp von Hefner-Alteneck se narodil 27. dubna 1845 v německém Aschaffenburgu. Hefner-Alteneck byl kresličem, konstruktérem, elektrotechnikem a inženýrem. Pracoval více než 20 let jako blízký spolupracovník Wernera von Siemense. Friedrich von Hefner-Alteneck studoval na polytechnické škole v Mnichově a na Technické vysoké škole v Curychu. V roce 1884 se oženil s Johannou von Piloty (1864–1935), dcerou ředitele Mnichovské akademie umění Carla Theodora von Pilotyho.

Siemens und Halske

Na světové výstavě v Paříži v roce 1867 ho zaujaly vystavené exponáty firmy Siemens und Halske. Po návratu do Německa se u této firmy úspěšně ucházel o práci. Rychle se vypracoval na technického asistenta v konstrukční kanceláři, později na zástupce vedoucího a v roce 1880 se stal prokuristou.

Hefner-Alteneck (šéfinženýr u firmy Siemens und Halske) v roce 1872 zdokonalil konstrukci dynamoelektrického stroje. Nahradil dosud používané Grammeho-Pacinottiho prstencové vinutí a Siemensovo dvojité-T vinutí (Doppel-T-Anker) mnohem účinnějším bubnovým vinutím (Trommelanker), které se široce uplatnilo u stejnosměrných i střídavých strojů. V roce 1890 byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Když na sklonku roku 1889 Werner von Siemens předal vedení firmy svým synům, ukončil v roce 1897 v Siemens und Halske svou činnost také Hefner-Alteneck. Téhož roku mu Polytechnická škola v Mnichově udělila čestný doktorát a od roku 1897 působil jako člen dozorčí rady firmy AEG, kde se mimo jiné podílel na vývoji indexového psacího stroje Mignon.

Oblouková lampa

Friedrich Hefner-Alteneck sestrojil obloukovou lampu s diferenciální regulací konstantní vzdálenosti elektrod. Diferenciální regulace slučovala regulaci sériovou, při níž solenoidem posouvajícím elektrody protéká proud oblouku, a regulaci derivační, při níž vinutím solenoidu zapojeného paralelně k elektrodám protéká proud odpovídající napětí mezi elektrodami.

Hefnerova lampa
Hefnerova lampa
Hefnerova svíčka [HK]
je jednotkou veličiny svítivost používaná zhruba od přelomu 19. a 20. století do poloviny 20. století v Německu, Rakousku a skandinávských zemích. Hefnerova svíčka je vodorovná svítivost 40 mm dlouhého plamene octanu amylnatého (C5H11C2H3O2) hořícího nad bavlněným kulatým knotem o průměru 8 mm za určitých podmínek. Lampu sestrojil Friedrich Franz von Hefner-Alteneck v roce 1884.

Hlavním nedostatkem opakovatelnosti byla vlhkost. Hefnerova lampa byla asi o 10 % svítivější v suchém vzduchu než při vysoké vlhkosti. Tento problém byl korigován pomocí tabulek. Jednotku přijalo v roce 1890 německé plynárenství jako Hefnereinheit, v roce 1897 ji pod názvem Hefnerkerze (HK) přijalo i Sdružení německých elektroinženýrů. V Německu tak Hefnerova svíčka nahradila dříve používanou jednotku Vereinskerze. Od 1. července 1942 ji v Německu nahradila nová svíčka (NC) a od roku 1948 mezinárodní jednotka candela (1 HK ≈ 0,903 cd). Pro srovnání – dříve používaná decimal candle (Mezinárodní elektrotechnický kongres, 1896) odpovídala 1,12 HK, international candle z roku 1909 odpovídala 1,11 HK.

V roce 1896 byl Hefner-Alteneck zvolen členem Královské švédské akademie věd; v roce 1901 se stal členem Pruské akademie věd.

Friedrich von Hefner-Alteneck
Friedrich von Hefner-Alteneck

Friedrich Franz Heinrich Philipp von Hefner-Alteneck zemřel 7. ledna 1904 v Biesdorfu u Berlína.

Hrob Friedricha von Hefner-Alteneck
Hrob Friedricha von Hefner-Alteneck
Alter St.-Matthäus-Kirchhof, Schöneberg, Berlín

Vynálezy a pojmenování po něm