11. 2. 1800 - 17. 9. 1877
William Henry Talbot se narodil 11. února 1800 v Melbury, hrabství Dorset jako jediné dítě v rodině Williama Davenport Talbota (1764-1800) a Elisabeth Theresy Talbotové (1773-1846), dcery 2. hraběte z Ilchesteru. Když bylo Williamu Talbotovi pouhých 5 měsíců, zemřel mu otec. Matka se za 4 roky znovu provdala za Charlese Feildinga (1780-1837). Talbot velmi využíval svých rodinných kontaktů k proniknutí do vědeckých a politických kruhů což silně vadilo jeho oponentům.
Talbot student
Talbot byl vynikajícím studentem. Nejprve jej učila jeho matka jejíž talent na cizí jazyky později přispěl k Talbotově jazykovědné a překladatelské činnosti. V roce 1811 byl Talbot přijat na školu v Harrow. Od roku 1817 studoval matematiku na univerzitě v Cambridge (Trinity College).
V roce 1824 se Talbot setkal s Johnem Herschelem. V roce 1826 seznámi Herschell Talbota Dr. Davidu Brewsterovi, kterým byl významným skotským vědcem. Společně s Brewsterem Talbot zkoumal světlo. Brewster také publikoval Talbotovy vědecké články ve svém časopise. Talbot s Brewsterem zůstali na celý život blízkými přáteli.
V roce 1832 se oženil s Constance Mundy (1811 - 1880).
Talbot - průkopník fotografie
William Henry Fox Tablot je známý jako průkopník fotografie.
Kolem roku 1833 prováděl William Talbot pokusy s přístroji camera obscura a camera lucida. Tyto pokusy přivedly Talbota k myšlence fotografie. Na jaře 1834 začal své pokusy. Talbot použil obyčejný dopisní papír potažený vrstvou soli a nitridu stříbra a chloridu stříbra. Na papír pokládal různé neprůhledné předměty a papír ozařoval slunečními paprsky. Vzniklé negativy (termín zavedl Herschell) Talbot nazval sciagrafy - kresbami stínu. Aby byly obrazy stále začal je později máčet v roztoku jodidu draselného (později používaný termín fixing - ustalování také vymyslel Herschell). Koncem roku 1835 Talbot vynalezl princip negativ - pozitiv. Potřeboval totiž opakovaně vytvářet vzniklé obrazy.
V letech 1836 - 1838 se Talbot věnoval další vědecké práci (optika, matematika).
Během listopadu 1838 se Talbot vrátil zpět k fotografii a začal připravovat dopis Královské akademii o svém objevu. Přišel však šok. V lednu 1839 (7. 1.) oznámil Francouz Louis Jacques Mandé Daguerre objev svého principu fotografie. Primát byl přiznán Daguerrovi. Rozzlobený Talbot publikoval 25. 1. 1839 svůj vlastní princip fotogenického kreslení (několik starších Talbotových obrazů před Royal Institution předvedl Michael Faraday).
Calotyp
V té době byla citlivost fotografického procesu velmi nízká. V říjnu 1840 objevil Fox Talbot princip skrytého obrazu. Objev vedl k výraznému snížení expozičních časů z asi jedné hodiny na 1 - 3 minuty. Talbot nazval tuto metodu jako calotyp (z řeckého kalot = krásný). Jeho příznivci mu říkaly také talbotyp. Talbot si dal 8. 2. 1841 svůj vynález patentovat. Talbotův proces se ale nikdy nerozšířil jako princip Daguerrův mimo jiné proto, že Talbot požadoval za práva na jeho použití vysoké částky. Navíc se Talbot stal terčem hrubých útoků v tisku. Bohatí příznivci fotografie totiž shledaly Talbotův patent jako překážku ve svém fotografickém snažení. Soudním výrokem v roce 1854 byl Talbotův patent zrušen. Talbot byl uznán za vynálezce fotografie, ale vylepšené fotografické metody byly z patentu vyloučeny.
Talbotův portrét
Nemocný Talbot
Prohraný soudní spor byl pro Talbota těžkou ranou, který mu přinesl velké zdravotní problémy. Talbot omezil své výzkumy a věnoval se fotografování. V padesátých letech se Talbotovi začalo zdraví zlepšovat. Jeho výzkumy vedly k objevu fotogravírování. Těmto výzkumům se věnoval do konce svého života.
V roce 1822 se William Talbot stal členem Královské astronomické společnosti a v roce 1832 členem Královské společnosti. Talbot byl také poslancem dolní sněmovny, odborníkem na bibli, botanikem, přispěl k rozluštění asyrského klínového písma.
William Henry "Fox" Talbot zemřel po dlouhé nemoci 17. září 1877 v Lacock Abbey.
Zdroje: A History of Photography, Biography of WHF Talbot