Jednotky času
Čas je základní fyzikální veličina vyjadřující trvání dějů a pořadí událostí. Základní jednotkou času v soustavě SI je sekunda (s). Jednotky na této stránce: sekunda a její násobky, astronomické jednotky času a další.
Převodní tabulka času
| Jednotka | Zkr. | Koeficient | Poznámka |
|---|---|---|---|
| sekunda | s | 1 | Sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cézia 133. Sekunda je základní jednotka SI. |
| minuta | min | 60 | Minuta je vedlejší jednotka pro čas. |
| hodina | h | 3600 | Hodina je vedlejší jednotka pro čas. |
| den (střední sluneční) | d | 86400 | Den je vedlejší jednotka pro čas. |
| hvězdný (siderický) den | 86 164,09054 | Doba, za kterou se hvězda vrátí na stejné místo na obloze (23 h 56 m 4s). | |
| sol | 88 775 | Den na Marsu (průměrná délka martského dne). | |
| týden | 604 800 | ||
| měsíc | 2 629 800 | ||
| siderický měsíc | 2 360 594,88 | Čas, za který se Měsíc na obloze vrátí na stejné místo vůči hvězdám (27 d 7 h 43 min 11,5 s). | |
| hvězdný (siderický) rok | 31 558 149,54 | Doba, po které se Slunce na obloze vrátí na stejné místo vůči hvězdnému pozadí (365 d, 6 h, 9 m a 9 s). | |
| rok (juliánský) | 31 557 600 | ||
| rok (gregoriánský) | 31 556 952 | ||
| obyčejný rok | 31 536 000 | ||
| přestupný rok | 31 622 400 | ||
| tropický rok | a | 31 556 925,71 | |
| století | 3 155 760 000 | ||
| milénium | 31 557 600 000 | Tisíciletí | |
| svedberg | S | 1×10-13 | Švédský chemik Theodor Svedberg (1884-1971), Nobelova cena za chemii 1926. Jednotka se používá v ultracentrifugové technologii. |
| helek (hebr.) | hl | 10/3 | Tradiční hebrejská jednotka času (1 helek = 1/18 minuty). |
- Koeficient
- Udává, kolikrát je daná jednotka větší nebo menší než základní jednotka uvedená v tabulce. Například 60 u jednotky času minuta znamená, že 1 minuta = 60 sekund.
Podrobná nápověda - další informace jak převádět jednotky pomocí tabulky převodních koeficientů.
Různé druhy roku
Rok nemusí vždy znamenat totéž. V běžném kalendáři rozlišujeme obyčejný a přestupný rok, v astronomii se používá například tropický, hvězdný nebo juliánský rok. Přehled rozdílů, historické souvislosti kalendářů a vysvětlení výrazu uherský rok najdete na stránce Rok – druhy roků, kalendáře a přestupné roky.
Měření času
Sekunda byla původně definována jako zlomek středního slunečního dne. Od roku 1967 je definována na základě atomových hodin – přesněji přechodů v atomu césia 133. Přesnost moderních atomových hodin dosahuje řádu 10−18, což odpovídá odchylce asi jedné sekundy za dobu existence vesmíru.
V běžném životě se čas měří v hodinách, minutách a sekundách. V astronomii se používají delší jednotky – juliánský rok, siderický rok nebo století. V jaderné a částicové fyzice se naopak pracuje s femtosekundami (10−15 s) a kratšími intervaly.