Portrét 17letého Carnota v uniformě pařížské školy École Polytechnique
1. 6. 1796 - 24. 8. 1832
Francouzský inženýr Nicolas Léonard Sadi Carnot se narodil 1. června 1796 v rodině napoleonského ministra války generála Lazara Carnota (1753-1823). Také mladý Sadi Carnot sloužil v Napoleonově armádě jako poručík generálního štábu. Sadi Carnot je spoluzakladatel termodynamiky - vědy o přeměnách tepla na práci a naopak a o vztazích mezi teplem a dalšími druhy energie.
Sadi Carnot studoval na pařížské École Polytechnique a poté působil jako vojenský inženýr. V armádě sloužil Sadi Carnot do roku 1828.
Tepelné stroje
Sadi Carnot studoval tepelné stroje (parní stroj poznal při své návštěvě německého Magdeburgu v roce 1821). Carnot se snažil popsat jejich fyzikální model. V díle Úvahy o hybné síle ohně (Réflexions sur la Puissance Motrice du Feu, 1824), publikoval své výzkumy o pracovním tepelném cyklu složeném ze dvou izoterm a dvou adiabat. Carnot dokázal, že takový cyklus poskytuje největší práci - na jeho počest byl pojmenován jako Carnotův cyklus.
Carnotův cyklus
Tepelný oběh s nejvyšší termickou účinností, sestávající ze dvou expanzních změn (izotermy a adiabaty) a ze dvou změn kompresních (izotermy a adiabaty). Carnotův cyklus nelze prakticky realizovat - ukazuje nejvyšší teoreticky dosažitelnou účinnost oběhu, v němž se přivádí teplo pracovní látce při teplotě TA a odvádí při teplotě TB. Lze tak lépe analyzovat možnosti dalšího zdokonalování tepelných oběhů.
Sadi Carnot zemřel 24. srpna 1832 ve věku pouhých 36 let na choleru.
Další informace
- Sadi Carnot: Úvahy o hnací síle ohně (1824) - Jan Kapoun
- Carnot Cycle