William Thomson lord Kelvin

William Thomson lord Kelvin

26. 6. 1824 - 17. 12. 1907

William Thomson (později lord Kelvin) se narodil 26. června 1824 v Belfastu v Irsku v rodině učitele matematiky. Později se jeho otec stal profesorem matematiky na univerzitě v Glasgow. Na tuto univerzitu dal také svého tehdy desetiletého syna zapsat. V 16 letech pak mladý Thomson přešel na Cambridge a ve 22 letech se stal v Glasgow profesorem.

William Thomson se nejvíce věnoval elektřině a magnetismu. V oboru termodynamiky Thomson byl jeho spolupracovníkem J. P. Joule. William Thomson je považován za dovršitele mechaniky ve fyzice.

Podpis lorda Kelvina
Kelvinův podpis

Thomson vynalezl mnoho přístrojů umožňujících telegrafii (zrcátkový galvanoměr a samočinný zapisovač telegrafických signálů).

Thomsonův elektroměr (Kelvinovy váhy) [17]

Thomsonův elektroměr (Kelvinovy váhy)
se skládají z rovinného kondensátoru, tvořeného dvěma kruhovými elektrodami, ze kterých je jedna pevná a izolovaná, druhá je mírně pohyblivá, vodivě zavěšená na rameně citlivých vah. Síla mezi elektrodami nabitého kondensátoru se měří postupným přidáváním závaží. Těsně po překročení rovnováhy se pohyblivá elektroda pohne a přeruší se obvod signální žárovky.
Thomsonův elektroměr
Thomsonův elektroměr (Kelvinovy váhy)

Elektrické napětí lze tímto přístrojem měřit pomocí neelektrických veličin:

U = SQR((2Fgd2)/(ε0S))

SQR
druhá odmocnina výrazu v závorce
Fg
gravitační síla
d
vzdálenost
ε0
permitivita vakua; ε0 = 8,854·10-12 A2kg-1m-3s4
S
plocha

Podmořský kabel

William Thomson se aktivně účastnil kladení kabelu mezi Evropou a Amerikou a vyslal první telegram z Evropy do Ameriky. Za tuto činnost byl William Thomson královnou Viktorií povýšen do šlechtického stavu a stal se z něj lord Kelvin of Largs (Kelvin je malá říčka protékající kolem univerzity v Glasgow).

Sedící Kelvin
Lord Kelvin 1906

William Thomson lord Kelvin zemřel 17. prosince 1907.

Thomsonův jev [17]

Thomsonův jev
vzniká po zahřátí kovové tyče, kterou neteče elektrický proud. V místě zahřátí vznikne symetrické teplotní maximum. Následně se pustí do tyče elektrický proud. Dojde k posunutí teplotní křivky.
Thomsonův jev
Pozitivní Thomsonův jev
U zinku a mědi prochází proud samovolně (T2 > T1)

Z pohledu teorie vodivosti je Thomsonův jev způsobený zvyšováním střední energie elektronů odběrem tepla od mřížky na vzestupné straně teplotního maxima a odevzdáváním přebytku tepla na sestupné straně.

Další informace