30. 8. 1884 - 25. 2. 1971
Theodor Svedberg se narodil 30. srpna 1884 ve švédské obci Fleräng. Theodor Svedberg postupně studoval na škole v Köpingu, střední školu v Örebro a Gothengurgskou moderní školu (ukončil ji v roce 1903). Od ledna 1904 studoval na univerzitě v Uppsale. V roce 1905 zde Svedberg získal bakalářský titul a v roce 1908 doktorát filozofie.
V roce 1905 přijal Svedberg místo asistenta v Chemickém institutu v Uppsale. O dva roky později začal na uppsalské univerzitě přednášet fyzikální chemii. V roce 1912 byl Theodor Svedberg zvolen profesorem fyzikální chemie na univerzitě v Uppsale. Později zde byl ředitelem Institutu jaderné chemie Gustava Wernera.
Výzkum koloidů
Svedberg se zaměřil především na zkoumání koloidů a makromolekulárních sloučenin. Ve své disertační práci Studien zur Lehre von den kolloiden Lösungen (1908) vysvětlil nový způsob získávání koloidních částic a podal jasné důkazy platnosti Brownova pohybu (základ teorie položil Einstein a von Smoluchowski). Tím také dokázal existenci molekul. V další vědecké práci se Theodor Svedberg věnoval zkoumání fyzikálních vlastností koloidů (difůze, absorbce světla, sedimentace). Pro výzkumy sedimentace mu posloužila jím sestrojená ultracentrifuga, ve které lze zkoumat v roztoku obsažené velké molekuly (např. bílkoviny, karbohydráty a složité polymery).
Další výzkum
Později se Svedberg věnoval problematice nukleární chemie a radiobiologie. Zkoumal také zpracování fotografií mj. se účastnil barevného fotografování gotické knihy Codex argenteus.
Během 2. světové války Svedberg vytvořil postup pro výrobu syntetického kaučuku.
Publikace
Theodor Svedberg publikoval např. tyto významné práce:
- Die Methoden zur Herstellung kolloider Lösungen anorganischer Stoffe (1909)
- Die Existenz der Moleküle (1912)
- Colloid Chemistry (1914, 1928 )
- The Ultracentrifuge (1940)
- Materien (1912, 1914, 1919)
- Arbetets dekadens (1915, 1920, 1923)
- Forskning och Industri (1918).
Ocenění
Theodor Svedberg byl oceněn celou řadou cen, např.:
- Nobelova cena za chemii (1926)
- Medaile Johna Ericssona (1942)
- Berzeliova medaile (1944)
- Medaile Franklinova institutu (1949)
Theodor Svedberg byl také členem mnoha institucí:
- Švédská akademie věd,
- Halle Academy,
- The Chemical Society (Londýn),
- Indian Academy of Science,
- American Philosophical Society (Philadelphia),
- New York Academy of Sciences,
- Royal Society (Královská akademie Londýn)
- National Academy of Science (Washington).
Život
Svedberg byl čtyřikrát ženatý:
- 1909 - Andrea Andreen
- 1916 - Jane Frodi
- 1938 - Ingrid Blomquist
- 1948 - Margit Hallén.
Měl 12 dětí (6 synů a 6 dcer).
Svedberg navštívil mnoho laboratoří a měst: Německo (1908), Nizozemí a Francie (1912), Berlín (1913), Vídeň (1916), Londýn a Paříž (1920), Anglie a Dánsko (1922), USA a Kanada (1922-1923).
Theodor (The) Svedberg zemřel v roce 1971.
Použity materiály publikované na serveru Nobel e-Mueum