Jednotky času
Čas je základní fyzikální veličina vyjadřující trvání dějů a pořadí událostí. Základní jednotkou času v soustavě SI je sekunda (s). Na stránce najdete běžné převody sekund, minut, hodin a dnů, ale také astronomické jednotky času, jednotku svedberg a odkazy na samostatnou stránku o různých druzích roku.
Převodní tabulka času
| Jednotka | Zkr. | Koeficient | Poznámka |
|---|---|---|---|
| sekunda | s | 1 | Sekunda je základní jednotka SI. Současná definice vychází z pevně stanovené hodnoty frekvence přechodu atomu cesia 133: ΔνCs = 9 192 631 770 Hz. Tomu odpovídá starší formulace, že sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period tohoto záření. |
| minuta | min | 60 | Minuta je vedlejší jednotka pro čas. |
| hodina | h | 3600 | Hodina je vedlejší jednotka pro čas. |
| den (střední sluneční) | d | 86400 | Den je vedlejší jednotka pro čas. |
| hvězdný (siderický) den | 86 164,09054 | Doba, za kterou se hvězda vrátí na stejné místo na obloze (23 h 56 min 4,09054 s). | |
| sol | 88 775 | Den na Marsu, zaokrouhlená průměrná délka martského slunečního dne. | |
| týden | 604 800 | ||
| měsíc | 2 629 800 | Průměrný měsíc počítaný jako 1/12 juliánského roku. | |
| siderický měsíc | 2 360 594,88 | Čas, za který se Měsíc na obloze vrátí na stejné místo vůči hvězdám (27 d 7 h 43 min 11,5 s). | |
| hvězdný (siderický) rok | 31 558 149,54 | Doba, po které se Slunce na obloze vrátí na stejné místo vůči hvězdnému pozadí (365 d, 6 h, 9 m a 9 s). | |
| rok (juliánský) | 31 557 600 | ||
| rok (gregoriánský) | 31 556 952 | Průměrný gregoriánský rok: 365,2425 dne. | |
| obyčejný rok | 31 536 000 | ||
| přestupný rok | 31 622 400 | ||
| tropický rok | a | 31 556 925,71 | Střední hodnota; délka tropického roku se pomalu mění podle zvolené epochy. |
| století | 3 155 760 000 | Zde počítáno jako 100 juliánských roků. | |
| milénium | 31 557 600 000 | Tisíciletí; zde počítáno jako 1000 juliánských roků. | |
| svedberg | S | 1 × 10−13 | Jednotka sedimentačního koeficientu s rozměrem času. Název připomíná švédského chemika Theodora Svedberga (1884–1971), nositele Nobelovy ceny za chemii 1926. |
| helek (hebr.) | hl | 3,333 333… | Tradiční hebrejská jednotka času; přesně 1 helek = 1/18 minuty = 10/3 s. |
- Koeficient
- Udává, kolikrát je daná jednotka větší nebo menší než základní jednotka uvedená v tabulce. Například 60 u jednotky času minuta znamená, že 1 minuta = 60 sekund.
Podrobná nápověda obsahuje další informace, jak převádět jednotky pomocí tabulky převodních koeficientů.
Různé druhy roku
Rok nemusí vždy znamenat totéž. V běžném kalendáři rozlišujeme obyčejný a přestupný rok, v astronomii se používá například tropický, hvězdný nebo juliánský rok. Přehled rozdílů, historické souvislosti kalendářů a vysvětlení výrazu uherský rok najdete na stránce Rok – druhy roků, kalendáře a přestupné roky.
Měření času
Sekunda byla původně svázána se středním slunečním dnem. Od roku 1967 je navázána na atomový přechod cesia 133 a po novém vyjádření SI se popisuje přes pevně stanovenou hodnotu cesiové frekvence ΔνCs. Tato definice umožňuje realizovat čas pomocí atomových hodin mnohem stabilněji než podle rotace Země.
Nejpřesnější optické hodiny se dostávají k relativním nejistotám řádu 10−18. Popularizačně se tato přesnost přirovnává k odchylce menší než jedna sekunda za dobu srovnatelnou se stářím vesmíru. Současná oficiální sekunda je však stále definována přes cesium 133.
V běžném životě se čas měří v hodinách, minutách a sekundách. V astronomii se používají delší jednotky – juliánský rok, siderický rok, tropický rok nebo století. V laserové, jaderné a částicové fyzice se naopak pracuje s femtosekundami (10−15 s), attosekundami (10−18 s) a kratšími intervaly.
Čas v praxi
Při převodech času se nejčastěji násobí nebo dělí šedesáti: minuta má 60 sekund a hodina má 60 minut. U dnů, týdnů a roků je důležité rozlišit, zda jde o běžný kalendářní rok, přestupný rok, juliánský rok nebo astronomicky definovaný rok.
Nejčastěji hledané převody časových jednotek:
- 1 minuta = 60 sekund – zkratka minuty je min
- 1 hodina = 60 minut = 3 600 sekund – zkratka hodiny je h
- 1 den = 24 hodin = 1 440 minut = 86 400 sekund
- 1 týden = 7 dní = 168 hodin = 604 800 sekund
- 1 obyčejný rok = 365 dní = 8 760 hodin = 31 536 000 sekund
- 1 přestupný rok = 366 dní = 8 784 hodin = 31 622 400 sekund
- 360 sekund = 6 minut (360 ÷ 60)
- 600 sekund = 10 minut (600 ÷ 60)
- 900 sekund = 15 minut (900 ÷ 60)
- 24 hodin = 1 den; u kalendářních dat ale počítejte také s časovými pásmy a letním časem
Časté otázky
- Jaká je základní jednotka času?
- Základní jednotkou času v soustavě SI je sekunda (s). Současná definice vychází z pevně stanovené hodnoty frekvence přechodu atomu cesia 133: 9 192 631 770 Hz.
- Kolik sekund má 1 hodina?
- Jedna hodina má 3 600 sekund: 60 minut × 60 sekund.
- Kolik sekund má 1 den?
- Jeden střední sluneční den má 86 400 sekund, tedy 24 hodin × 60 minut × 60 sekund.
- Kolik minut je 360 sekund?
- 360 sekund = 6 minut, protože 360 ÷ 60 = 6.
- Kolik minut je 600 sekund?
- 600 sekund = 10 minut, protože 600 ÷ 60 = 10.
- Kolik hodin má rok?
- Obyčejný kalendářní rok má 8 760 hodin, přestupný rok má 8 784 hodin. Juliánský rok používaný v astronomii má přesně 365,25 dne.
- Co je nejmenší jednotka času?
- V přehledech fyzikálních konstant se uvádí Planckův čas, přibližně 5,4 × 10−44 s. V praxi se měří například femtosekundy, attosekundy nebo ještě kratší intervaly v ultrarychlé fyzice.
- Jaký je rozdíl mezi dnem a siderickým dnem?
- Střední sluneční den má 86 400 sekund. Siderický den je kratší, přibližně 86 164,09054 sekundy, protože se vztahuje k otočení Země vůči vzdáleným hvězdám.
- Jak dlouhý je uherský rok?
- Uherský rok není přesně definovaná fyzikální jednotka. Jde o lidové označení pro čas, který se subjektivně zdá příliš dlouhý nebo neurčitý. Podrobnosti najdete na stránce Rok – druhy roků, kalendáře a přestupné roky.
Související
- Frekvence – převrácená hodnota periody
- Rychlost – dráha za jednotku času
- Zrychlení – změna rychlosti za jednotku času
- Konstanty – Planckův čas a další
- Rok – druhy roků, kalendáře a přestupné roky
- Rychlost světla – definice metru je navázána na sekundu
- Historie metru – vazba délky na čas a rychlost světla
- Theodor Svedberg – životopis