Nobelova cena za fyziku 2012
Nobelovu cenu za fyziku za rok 2012 z�skali francouzsk� kvantov� fyzik Serge Haroche a
americk� atomov� fyzik David Wineland. Komise fyziky ocenila za jejich pr�ci v kvantov� fyzice.
Laure�ti otev�eli dve�e nov� ��e v�zkumu kvantov� fyziky pozorov�n�m jednotliv�ch kvantov�ch ��stic, ani� by byly zni�eny
,
zd�vodnila �v�dsk� akademie ud�len� Nobelovy ceny za fyziku.
Oba fyzici nez�visle na sob� vyvinuli metody m��en� a manipulace s jednotliv�mi ��sticemi p�i zachov�n� jejich kvantov� mechanick� povahy.
Serge Haroche
*1944
Profesor na pa��sk� College de France a vedouc� katedry kvantov� fyziky. Haroche se sv�m t�mem v roce 1996 prok�zal experiment�ln�m pozorov�n�m kvantovou dekoherenci. Demonstrovali, jak se d� kontrolovat vz�jemn� ovliv�ov�n� jednoho atomu s jedn�m fotonem a jak se daj� vytv��et takzvan� superpozi�n� stavy atom�.
David J. Wineland
*1944
Americk� N�rodn�m �stavu pro standardizaci a technologii (NIST) v coloradsk�m Boulderu. V�nuje se v�zkumu kvantov� optiky. Se sv�m t�mem zkoum� vyu�it� technologie chlazen� iont� laserem v iontov� pasti.
Zdroj: Nobelova cena pro fyziky za pozorov�n� kvantov�ch ��stic a The Nobel Prize in Physics 2012
Dal�� laure�ti Nobelovy ceny za rok 2012
- Nobelova cena za ekonomii
- Ameri�an� Alvin E. Roth (* 19. 12. 1951) a Lloyd S. Shapley (* 2. 6. 1923) za teorii stabiln�ch tr�n�ch alokac� a praktick� n�vrhy optim�ln� podoby trh�.
- Nobelova cena za chemii
- Ameri�an� Robert J. Lefkowitz a Brian K. Kobilka za p�elomov� objevy v oblasti bun��n� chemie. Zejm�na v�zkum proteinov�ch receptor�.
- Nobelova cena za l�ka�stv�
- Brit John B. Gurdon (*1933) a Japonec �inja Yamanaka (*1962) za bun��n� v�zkum, kter� otv�r� cestu k mo�n� regeneraci po�kozen�ch org�n� nebo k jejich nahrazen� nov�mi, kter� vzniknou na z�klad� p�vodn�ch pacientov�ch bun�k.
- Nobelova cena za literaturu
- ���an Mo Jen - �v�dsk� akademie ocenila "halucina�n� realismus" autorov�ch knih, kter� "m�s� lidov� p��b�hy, d�jiny a sou�asnost".
- Nobelova cena za m�r
- Evropsk� Unie (EU) za ���en� m�ru a demokracie v Evrop� a za jej� dlouhodobou roli p�i sjednocov�n� evropsk�ho kontinentu.