Součinitel smykového tření

Součinitelé smykového tření

Tabulka uvádí orientační součinitele smykového tření pro různé dvojice materiálů. Skutečná hodnota závisí na stavu povrchu, zatížení, nečistotách, vlhkosti a způsobu měření.

Tření vzniká při pohybu nebo snaze o pohyb dvou těles ve vzájemném dotyku. Třecí síla Ft působí proti směru pohybu a je úměrná kolmé tlakové síle Fn:

Ft = f · Fn

kde f je součinitel smykového tření, často značený také μ. Jde o bezrozměrné číslo závisející na dvojici materiálů, drsnosti, mazání, nečistotách, teplotě, rychlosti smyku a způsobu měření. Hodnoty se v běžných tabulkách obvykle pohybují od 0,01 u dobře mazaných kovových dvojic po zhruba 0,8 u pryže na suchém betonu.

Vztah Ft = f · Fn je zjednodušený Coulombův neboli Amontonsův model tření. Dobře se hodí pro orientační výpočty, ale u pryže, mazání, velmi hladkých povrchů, opotřebení nebo vysokých tlaků může být skutečné tření složitější.

Statický součinitel smykového tření
Vztahuje se k okamžiku, kdy se těleso má teprve dát do pohybu. Odpovídá maximální síle, kterou musíme překonat, abychom těleso uvedli do pohybu z klidu.
Dynamický součinitel smykového tření
Platí pro již pohybující se těleso. Bývá často menší než statický, ale rozdíl se u různých dvojic materiálů výrazně liší – po překonání počátečního odporu je další posouvání tělesa často snazší.

Jak tabulku používat

Tabulkové hodnoty berte jako orientační rozsahy pro školní a předběžné technické výpočty, nikoli jako přesné konstanty materiálů. Součinitel tření se může změnit po navlhčení, znečištění, zahřátí, obroušení nebo namazání povrchu.

Statický a dynamický součinitel smykového tření pro různé materiály:
MateriályStatickýDynamický
Dřevo na dřevě (průměrně)0,650,30
Dřevo na ledu (sněhu) 0,035
Kožený řemen na dřevě0,470,27
Kožený řemen na litině0,560,28
Kůže na kovu0,600,25
Ocel na bronzu (mazáno)0,10,01
Ocel na bronzu (suchá)0,180,16
Ocel na dřevě0,550,35
Ocel na ledu 0,027
Ocel na oceli (suchá)0,150,10
Pryž (pneumatika) na náledí0,1–0,2 
Pryž na betonu0,7–0,8 
Pryž na dlažbě (malé kostky)0,6–0,7 
Pryž na dlažbě (velké kostky)0,6 
Pryž na mokrém asfaltu0,2–0,5 
Pryž na suchém asfaltu0,55 

V praxi

Hodnoty z tabulky se používají při orientačních výpočtech brzdné dráhy, návrhu řemenových převodů, posuzování skluzu nebo porovnání vlivu mazání:

Při jednoduchém výpočtu brzdné dráhy bez odporu vzduchu lze použít vztah s ≈ v2 / (2 · f · g). Tento odhad ukazuje, proč se při nižším součiniteli tření brzdná dráha rychle prodlužuje, ale nenahrazuje dopravně bezpečnostní výpočet.

Časté otázky

Jaký je vzorec pro smykové tření?
V základním Coulombově modelu platí Ft = f · Fn, případně Ft = μ · Fn. Ft je třecí síla, Fn kolmá tlaková, tedy normálová síla, a f nebo μ je bezrozměrný součinitel smykového tření.
Jaký je součinitel tření ocel na oceli?
Pro suchou ocel na oceli se v tabulkách uvádí orientačně statický součinitel asi 0,15 a dynamický asi 0,10. Nejde o univerzální konstantu: hodnota závisí na jakosti povrchu, oxidaci, mazání, zatížení, rychlosti a teplotě.
Jaký je rozdíl mezi statickým a dynamickým součinitelem tření?
Statický součinitel tření se vztahuje k okamžiku těsně před rozjetím z klidu. Dynamický součinitel platí pro již probíhající smykový pohyb. V běžných podmínkách bývá dynamická hodnota často nižší, ale rozdíl závisí na materiálech, povrchu, rychlosti a mazání.
Je statický součinitel vždy větší než dynamický?
Ne jako obecné pravidlo. U mnoha běžných suchých povrchů bývá statický součinitel větší, protože povrchy v klidu vytvoří pevnější mikroskopické kontakty. U některých materiálů, mazání nebo rychlostně závislého tření ale může být chování složitější.
Závisí součinitel tření na velikosti styčné plochy?
V základním Amontonsově–Coulombově modelu třecí síla nezávisí přímo na zdánlivé velikosti styčné plochy, ale na normálové síle a součiniteli tření. V praxi se mohou objevit odchylky u měkkých materiálů, pryže, lepidel, velmi hladkých povrchů, vysokých tlaků nebo při opotřebení.
Lze součinitel tření snižovat pod hodnoty z tabulky?
Ano. Mazání, vhodná povrchová úprava nebo speciální materiály mohou tření výrazně snížit. Superlubrikace označuje speciální laboratorní režimy s velmi nízkým součinitelem tření, často řádově 10−3 nebo méně; nejde o běžnou hodnotu pro technické tabulky.

Zdroje a další informace