Gordon Miller Bourne Dobson

Gordon Miller Bourne Dobson

25. 2. 1889–11. 3. 1976

Gordon Miller Bourne Dobson byl důvtipný experimentátor, který se většinu svého života věnoval studiu atmosférického ozónu. Výsledky jeho práce významně přispěly k pochopení povahy a chování stratosféry.

Meteorologie, stratosféra

V průběhu 1. světové války byl Gordon Dobson ředitelem experimentálního oddělení královského leteckého ústavu ve Farnborough. V roce 1920 přišel Dobson do Oxfordu, aby přednášel na místní univerzitě meteorologii. Dobson usoudil, že je stratosféra zahřívána pohlcováním ultrafialového slunečního záření. Začal se proto o měření stratosféry více zajímat.

V roce 1923 získal Gordon Dobson na oxfordské univerzitě titul D. Sc. V roce 1927 se stal docentem meteorologie. Gordon Dobson byl od roku 1927 členem Královské společnosti.

Spektrometr

V roce 1924 Gordon Dobson sestavil svůj první přístroj na měření spektra (spektrometr). V roce 1925 zjistil hlavní rysy sezónních změn ozónu s jeho maximy na jaře a minimy na podzim. Rozhodl se provést měření na několika místech Evropy.

Potíže s použitím stávajících fotografických technik vedly Dobsona k sestavení fotoelektrického spektrofotometru, který umožňoval přímé měření relativní intenzity UV záření o dvou vlnových délkách. První Dobsonův spektrofotometr zkonstruoval ve roce 1927 nebo 1928.

Ozón

V letech 1928 - 1929 provedl rozsáhlá měření v různých zeměpisných šířkách (Anglie, Švýcarsko, USA - Kalifornie, Egypt, Indie, Nový Zéland). Zjistil rozdíly v množství ozónové vrstvy v závislosti na synoptických podmínkách, zeměpisné šířce a ročním období.

Na začátku 30. let začal studovat znečištění atmosféry (v letech 1934 - 1950 byl předsedou Výboru pro znečištění atmosféry).

Během 2. světové války se Dobson zaměřil na studium vlhkosti stratosféry. Jeho práce souvisela s problémem určení výšky letu letadel a tvorby vznikajících kondenzačních čar.

V roce 1956 odešel z Oxfordu, ale i na odpočinku se věnoval výzkumu atmosférického ozónu. Poslední článek vydal v roce 1973. Své poslední pozorování atmosférického ozónu uskutečnil den před tím, než jej postihla mozková mrtvice. Na její následky o 6 týdnů později (11. března 1976) zemřel.

Pojmenováno po něm