Tabulka hustoty pevných látek
Tabulka uvádí orientační hustoty vybraných pevných látek v kg·m−3, obvykle při teplotách okolo 20 °C. Najdete zde kovy, stavební materiály, dřevo, plasty i další běžné látky; skutečná hodnota se může lišit podle složení, pórovitosti, vlhkosti, teploty a zpracování materiálu.
| Látka | Hustota [kg·m−3] | Poznámka |
|---|---|---|
| Asfalt | 1 300 | orientačně podle zdroje [3] |
| Azbest | 2 100–2 800 | orientačně podle zdroje [3] |
| Bakelit | 1 300 | orientačně podle zdroje [3] |
| Beton | 2 300–2 400 | jiný zdroj uvádí 1 800–2 200 kg·m−3 [3] |
| Bronz | 7 800–8 800 | jiný zdroj uvádí 8 700–8 900 kg·m−3 [3] |
| Celuloid | 1 400 | orientačně podle zdroje [3] |
| Cihla | 1 800–2 400 | jiný zdroj uvádí 1 400–2 000 kg·m−3 [3] |
| Cín | 7 310 | |
| Cukr | 1 600 | orientačně podle zdroje [3] |
| Čedič | 2 900 | orientačně podle zdroje [3] |
| Diamant | 3 500 | orientačně podle zdroje [3] |
| Dřevo (balsa) | 100–300 | orientačně podle zdroje [3] |
| Dřevo (dub) | 630–720 | |
| Dřevo (jasan) | 560–640 | |
| Dřevo (jedle) | 480–560 | |
| Dřevo (mahagon) | 700 | orientačně podle zdroje [3] |
| Dural | 2 800 | orientačně podle zdroje [3] |
| Grafit (tuha) | 2 100 | orientačně podle zdroje [3] |
| Guma | 960–1 300 | jiný zdroj uvádí 1 150–1 350 kg·m−3 [3] |
| Hliník | 2 700 | |
| Hořčík | 1 740 | |
| Kámen (žula) | 2 600 | |
| Kaolín | 2 200 | orientačně podle zdroje [3] |
| Keramika | 2 000–3 000 | |
| Klíh | 1 270 | orientačně podle zdroje [3] |
| Korek | 150–200 | jiný zdroj uvádí 200–350 kg·m−3 [3] |
| Kosti | 1 700–2 000 | orientačně podle zdroje [3] |
| Křemen | 2 600 | |
| Křemík | 2 330 | |
| Křída | 1 800–2 600 | orientačně podle zdroje [3] |
| Kůže | 850–1 000 | orientačně podle zdroje [3] |
| Led | 916,8 | 0 °C |
| Lidské tělo po nadechnutí | 945 | orientační biologické srovnání [Wikipedia] |
| Lidské tělo průměr | 985 | orientační biologické srovnání [Wikipedia] |
| Lidské tělo po vydechnutí | 1 025 | orientační biologické srovnání [Wikipedia] |
| Měď | 8 960 | |
| Mosaz | 8 400–8 750 | |
| Mramor | 2 600–2 900 | |
| Nikl | 8 900 | |
| Nylon, polyamid | 1 100 | |
| Ocel | 7 850 | podle složení přibližně 7 400–8 000 kg·m−3 [3] |
| Olovo | 11 340 | |
| Pájka | 8 170–11 340 | |
| Papír | 700–1 100 | orientačně podle zdroje [3] |
| Parafín | 870–930 | orientačně podle zdroje [3] |
| Pískovec | 1 900–2 700 | orientačně podle zdroje [3] |
| Platina | 21 450 | |
| Plexisklo | 1 180 | orientačně podle zdroje [3] |
| Porcelán | 2 100–2 400 | orientačně podle zdroje [3] |
| PVC | 1 200–1 500 | orientačně podle zdroje [3] |
| Rašelina | 330–410 | orientačně podle zdroje [3] |
| Rula | 2 400–2 700 | orientačně podle zdroje [3] |
| Sklo | 2 400–2 800 | |
| Stříbro | 10 500 | |
| Sůl kuchyňská | 2 160 | orientačně podle zdroje [3] |
| Šedá litina | 7 250 | orientačně podle zdroje [3] |
| Teflon | 2 100–2 300 | orientačně podle zdroje [3] |
| Titan | 4 540 | |
| Uhlík | 2 250 | |
| Vápenec | 2 000–2 900 | |
| Vosk | 950–980 | orientačně podle zdroje [3] |
| Woodův kov | 9 700 | orientačně podle zdroje [3] |
| Wolfram | 19 300 | |
| Země | 5 515 | Pro srovnání: průměrná hustota celé planety, nikoli hustota jedné pevné látky. Zdroj: Země – Wikipedia. |
| Zinek | 7 140 | |
| Zlato | 19 320 | |
| Železo | 7 870 | |
| Žula | 2 600–2 900 | orientačně podle zdroje [3] |
Zdroje:
Čmelík, M., Machonský, L., Šíma, Z. Fyzikální tabulky. Liberec: TU Liberec, 2001
[3] Mikulčák a kolektiv. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Praha: SPN Praha, 1988
Jak tabulku používat
Hustota pevných látek je užitečná při odhadu hmotnosti materiálu. Stačí znát objem a použít vztah m = ρ·V. Například ocelový díl o objemu 0,01 m3 má při hustotě 7850 kg·m−3 hmotnost přibližně 78,5 kg.
Hodnoty v tabulce berte jako orientační. U čistých kovů bývají stabilnější, u betonu, dřeva, cihel, plastů, kameniva nebo biologických materiálů se mohou výrazně měnit podle složení, vlhkosti, dutin a způsobu zpracování.
U přírodních, stavebních a technických materiálů se hodnoty mohou výrazně lišit. Dřevo závisí na druhu a vlhkosti, beton na složení a pórovitosti, slitiny na přesném poměru prvků.
V praxi
Nejčastěji se hustota pevných látek hledá kvůli rychlému odhadu hmotnosti konkrétního materiálu. Pro orientační výpočty lze použít vztah hmotnost = hustota · objem. Například 0,01 m3 oceli má při hustotě 7850 kg·m−3 hmotnost asi 78,5 kg, zatímco stejný objem hliníku má při hustotě 2700 kg·m−3 hmotnost asi 27 kg.
| Látka | Hustota | Orientační přepočet |
|---|---|---|
| Hliník | 2700 kg·m−3 | 2,7 g·cm−3 |
| Železo | 7870 kg·m−3 | 7,87 g·cm−3 |
| Ocel | 7850 kg·m−3 | 7,85 g·cm−3 |
| Měď | 8960 kg·m−3 | 8,96 g·cm−3 |
| Stříbro | 10 500 kg·m−3 | 10,5 g·cm−3 |
| Olovo | 11 340 kg·m−3 | 11,34 g·cm−3 |
| Zlato | 19 320 kg·m−3 | 19,32 g·cm−3 |
| Wolfram | 19 300 kg·m−3 | 19,3 g·cm−3 |
U stavebních a přírodních materiálů je vhodné počítat s rozsahem hodnot. Beton je v tabulce uveden přibližně 2300–2400 kg·m−3, žula 2600–2900 kg·m−3 a dřevo podle druhu a vlhkosti od velmi lehké balsy až po tvrdší dřeviny.
Převod na g·cm−3
Pro převod z kg·m−3 na g·cm−3 stačí hodnotu vydělit 1000. Například hustota železa 7870 kg·m−3 odpovídá 7,87 g·cm−3. Opačně se hodnota v g·cm−3 násobí 1000.
Pro přesné technické výpočty používejte hodnoty z materiálového listu konkrétního výrobku nebo slitiny. Tato tabulka je určena hlavně pro orientační přepočty a rychlé porovnání hustoty běžných pevných látek.
Časté otázky
- Jaká je hustota železa?
- Hustota železa je v tabulce uvedena orientačně jako 7870 kg·m−3, tedy přibližně 7,87 g·cm−3.
- Jaká je hustota oceli?
- Orientační hustota oceli je 7850 kg·m−3. U konkrétní slitiny se může mírně lišit podle složení a zpracování. Pro rychlý výpočet hmotnosti stačí hodnotu vynásobit objemem v metrech krychlových.
- Jaká je hustota zlata?
- Hustota zlata je 19 320 kg·m−3, tedy 19,32 g·cm−3. Zlato proto patří mezi velmi husté kovy.
- Jaká je hustota olova?
- Hustota olova je 11 340 kg·m−3, tedy 11,34 g·cm−3. V tabulce je výrazně vyšší než hustota železa, oceli nebo mědi.
- Jaká je hustota hliníku?
- Hustota hliníku je 2700 kg·m−3, tedy 2,7 g·cm−3. Proto se hliník používá tam, kde je důležitá nižší hmotnost konstrukce.
- Jaká je hustota mědi?
- Hustota mědi je 8960 kg·m−3, tedy 8,96 g·cm−3. Měď je podle tabulky hustší než železo i ocel.
- Jak převést hustotu z kg·m−3 na g·cm−3?
- Hodnotu v kg·m−3 vydělte 1000. Například 7850 kg·m−3 odpovídá 7,85 g·cm−3. Opačně hodnotu v g·cm−3 vynásobte 1000.
- Je hustota totéž co měrná hmotnost?
- Ve školní a technické praxi se výraz měrná hmotnost často používá jako starší nebo nepřesné označení hustoty. Jednotkou hustoty v SI je kilogram na metr krychlový, tedy kg·m−3.
Související
- Převod jednotek hustoty
- Hmotnost – výpočet hmotnosti z hustoty a objemu
- Objem
- Hustota vody
- Hustota kapalin
- Hustota plynů