Hustota pevných látek

Tabulka hustoty pevných látek

Tabulka uvádí orientační hustoty vybraných pevných látek v kg·m−3, obvykle při teplotách okolo 20 °C. Najdete zde kovy, stavební materiály, dřevo, plasty i další běžné látky; skutečná hodnota se může lišit podle složení, pórovitosti, vlhkosti, teploty a zpracování materiálu.

Tabulka hustoty pevných látek:
LátkaHustota [kg·m−3]Poznámka
Asfalt1 300orientačně podle zdroje [3]
Azbest2 100–2 800orientačně podle zdroje [3]
Bakelit1 300orientačně podle zdroje [3]
Beton2 300–2 400jiný zdroj uvádí 1 800–2 200 kg·m−3 [3]
Bronz7 800–8 800jiný zdroj uvádí 8 700–8 900 kg·m−3 [3]
Celuloid1 400orientačně podle zdroje [3]
Cihla1 800–2 400jiný zdroj uvádí 1 400–2 000 kg·m−3 [3]
Cín7 310 
Cukr1 600orientačně podle zdroje [3]
Čedič2 900orientačně podle zdroje [3]
Diamant3 500orientačně podle zdroje [3]
Dřevo (balsa)100–300orientačně podle zdroje [3]
Dřevo (dub)630–720 
Dřevo (jasan)560–640 
Dřevo (jedle)480–560 
Dřevo (mahagon)700orientačně podle zdroje [3]
Dural2 800orientačně podle zdroje [3]
Grafit (tuha)2 100orientačně podle zdroje [3]
Guma960–1 300jiný zdroj uvádí 1 150–1 350 kg·m−3 [3]
Hliník2 700 
Hořčík1 740 
Kámen (žula)2 600 
Kaolín2 200orientačně podle zdroje [3]
Keramika2 000–3 000 
Klíh1 270orientačně podle zdroje [3]
Korek150–200jiný zdroj uvádí 200–350 kg·m−3 [3]
Kosti1 700–2 000orientačně podle zdroje [3]
Křemen2 600 
Křemík2 330 
Křída1 800–2 600orientačně podle zdroje [3]
Kůže850–1 000orientačně podle zdroje [3]
Led916,80 °C
Lidské tělo po nadechnutí945orientační biologické srovnání [Wikipedia]
Lidské tělo průměr985orientační biologické srovnání [Wikipedia]
Lidské tělo po vydechnutí1 025orientační biologické srovnání [Wikipedia]
Měď8 960 
Mosaz8 400–8 750 
Mramor2 600–2 900 
Nikl8 900 
Nylon, polyamid1 100 
Ocel7 850podle složení přibližně 7 400–8 000 kg·m−3 [3]
Olovo11 340 
Pájka8 170–11 340 
Papír700–1 100orientačně podle zdroje [3]
Parafín870–930orientačně podle zdroje [3]
Pískovec1 900–2 700orientačně podle zdroje [3]
Platina21 450 
Plexisklo1 180orientačně podle zdroje [3]
Porcelán2 100–2 400orientačně podle zdroje [3]
PVC1 200–1 500orientačně podle zdroje [3]
Rašelina330–410orientačně podle zdroje [3]
Rula2 400–2 700orientačně podle zdroje [3]
Sklo2 400–2 800 
Stříbro10 500 
Sůl kuchyňská2 160orientačně podle zdroje [3]
Šedá litina7 250orientačně podle zdroje [3]
Teflon2 100–2 300orientačně podle zdroje [3]
Titan4 540 
Uhlík2 250 
Vápenec2 000–2 900 
Vosk950–980orientačně podle zdroje [3]
Woodův kov9 700orientačně podle zdroje [3]
Wolfram19 300 
Země5 515Pro srovnání: průměrná hustota celé planety, nikoli hustota jedné pevné látky. Zdroj: Země – Wikipedia.
Zinek7 140 
Zlato19 320 
Železo7 870 
Žula2 600–2 900orientačně podle zdroje [3]

Jak tabulku používat

Hustota pevných látek je užitečná při odhadu hmotnosti materiálu. Stačí znát objem a použít vztah m = ρ·V. Například ocelový díl o objemu 0,01 m3 má při hustotě 7850 kg·m−3 hmotnost přibližně 78,5 kg.

Hodnoty v tabulce berte jako orientační. U čistých kovů bývají stabilnější, u betonu, dřeva, cihel, plastů, kameniva nebo biologických materiálů se mohou výrazně měnit podle složení, vlhkosti, dutin a způsobu zpracování.

U přírodních, stavebních a technických materiálů se hodnoty mohou výrazně lišit. Dřevo závisí na druhu a vlhkosti, beton na složení a pórovitosti, slitiny na přesném poměru prvků.

V praxi

Nejčastěji se hustota pevných látek hledá kvůli rychlému odhadu hmotnosti konkrétního materiálu. Pro orientační výpočty lze použít vztah hmotnost = hustota · objem. Například 0,01 m3 oceli má při hustotě 7850 kg·m−3 hmotnost asi 78,5 kg, zatímco stejný objem hliníku má při hustotě 2700 kg·m−3 hmotnost asi 27 kg.

Rychlé porovnání hledaných pevných látek:
LátkaHustotaOrientační přepočet
Hliník2700 kg·m−32,7 g·cm−3
Železo7870 kg·m−37,87 g·cm−3
Ocel7850 kg·m−37,85 g·cm−3
Měď8960 kg·m−38,96 g·cm−3
Stříbro10 500 kg·m−310,5 g·cm−3
Olovo11 340 kg·m−311,34 g·cm−3
Zlato19 320 kg·m−319,32 g·cm−3
Wolfram19 300 kg·m−319,3 g·cm−3

U stavebních a přírodních materiálů je vhodné počítat s rozsahem hodnot. Beton je v tabulce uveden přibližně 2300–2400 kg·m−3, žula 2600–2900 kg·m−3 a dřevo podle druhu a vlhkosti od velmi lehké balsy až po tvrdší dřeviny.

Převod na g·cm−3

Pro převod z kg·m−3 na g·cm−3 stačí hodnotu vydělit 1000. Například hustota železa 7870 kg·m−3 odpovídá 7,87 g·cm−3. Opačně se hodnota v g·cm−3 násobí 1000.

Pro přesné technické výpočty používejte hodnoty z materiálového listu konkrétního výrobku nebo slitiny. Tato tabulka je určena hlavně pro orientační přepočty a rychlé porovnání hustoty běžných pevných látek.

Časté otázky

Jaká je hustota železa?
Hustota železa je v tabulce uvedena orientačně jako 7870 kg·m−3, tedy přibližně 7,87 g·cm−3.
Jaká je hustota oceli?
Orientační hustota oceli je 7850 kg·m−3. U konkrétní slitiny se může mírně lišit podle složení a zpracování. Pro rychlý výpočet hmotnosti stačí hodnotu vynásobit objemem v metrech krychlových.
Jaká je hustota zlata?
Hustota zlata je 19 320 kg·m−3, tedy 19,32 g·cm−3. Zlato proto patří mezi velmi husté kovy.
Jaká je hustota olova?
Hustota olova je 11 340 kg·m−3, tedy 11,34 g·cm−3. V tabulce je výrazně vyšší než hustota železa, oceli nebo mědi.
Jaká je hustota hliníku?
Hustota hliníku je 2700 kg·m−3, tedy 2,7 g·cm−3. Proto se hliník používá tam, kde je důležitá nižší hmotnost konstrukce.
Jaká je hustota mědi?
Hustota mědi je 8960 kg·m−3, tedy 8,96 g·cm−3. Měď je podle tabulky hustší než železo i ocel.
Jak převést hustotu z kg·m−3 na g·cm−3?
Hodnotu v kg·m−3 vydělte 1000. Například 7850 kg·m−3 odpovídá 7,85 g·cm−3. Opačně hodnotu v g·cm−3 vynásobte 1000.
Je hustota totéž co měrná hmotnost?
Ve školní a technické praxi se výraz měrná hmotnost často používá jako starší nebo nepřesné označení hustoty. Jednotkou hustoty v SI je kilogram na metr krychlový, tedy kg·m−3.

Související