Tabulka hustoty plynů
Tabulka shrnuje hustoty vybraných plynů. U plynů je nutné vždy počítat se závislostí na teplotě a tlaku, proto jsou hodnoty vhodné hlavně jako orientační přehled.
Hustota plynů je výrazně menší než hustota kapalin a pevných látek – typické hodnoty se při 0 °C a 100 kPa pohybují zhruba od desetin po jednotky kg·m−3. Pro porovnání: voda má hustotu přibližně 1 000 kg·m−3, tedy zhruba 800krát více než suchý vzduch.
Na rozdíl od kapalin a pevných látek je hustota plynu silně závislá na tlaku a teplotě. Pro ideální plyn platí stavová rovnice:
p · V = n · R · T
- p
- tlak [Pa]
- V
- objem [m³]
- n
- látkové množství [mol]
- R
- univerzální plynová konstanta (8,314 J·mol−1·K−1)
- T
- absolutní teplota [K]
Z toho plyne, že hustota plynu roste s tlakem a klesá s teplotou. Hodnoty v tabulce platí pro 0 °C a 100 kPa, pokud není uvedeno jinak. Nejde tedy o stejné podmínky jako 0 °C a 101 325 Pa; rozdíl je malý, ale u přesných výpočtů je nutné jej rozlišit. Podrobnější vlastnosti vzduchu najdete na stránce Vzduch.
Jak tabulku používat
Tabulka slouží jako orientační přehled hustoty vybraných plynů při 0 °C a 100 kPa. Pokud potřebujete hodnotu pro jinou teplotu nebo tlak, nepřebírejte číslo mechanicky: u plynů se hustota mění téměř přímo úměrně tlaku a nepřímo úměrně absolutní teplotě.
Pro přesné technické výpočty používejte údaje pro konkrétní složení plynu, vlhkost, teplotu a tlak. To je důležité zejména u vzduchu, zemního plynu, spalin a směsí technických plynů.
| Látka | Hustota [kg·m−3] | Poznámka |
|---|---|---|
| Acetylen | 1,147 | |
| Amoniak | 0,75 | [3] |
| Argon | 1,759 | |
| Bromvodík | 3,563 | [3] |
| Butan | 2,559 | [3] |
| Dusík | 1,234 | |
| Ethan | 1,24 | |
| Ethylen | 1,235 | |
| Fluor | 1,673 | [3] |
| Helium | 0,1762 | |
| Chlor | 3,12 | |
| Chlorovodík | 1,605 | |
| Krypton | 3,69 | |
| Kyslík | 1,409 | |
| Methan | 0,707 | |
| Zemní plyn (převážně methan) | 0,70–0,85 | orientačně, podle složení |
| Neon | 0,888 | |
| Oxid dusnatý | 1,323 | |
| Oxid dusný | 1,938 | |
| Oxid siřičitý | 2,82 | [3] |
| Oxid uhelnatý | 1,234 | |
| Oxid uhličitý | 1,951 | |
| Ozon | 2,114 | [3] |
| Propan | 1,942 | |
| Sirovodík | 1,501 | |
| Vodík | 0,088 95 | |
| Vzduch (suchý) | 1,275 9 | |
| Xenon | 5,78 | [3] |
Zdroje:
Čmelík, M., Machonský, L., Šíma, Z. Fyzikální tabulky. Liberec: TU Liberec, 2001
[3] Mikulčák a kolektiv. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Praha: SPN Praha, 1988
Hustota suchého vzduchu
Hustota suchého vzduchu ve stupních Celsia:
ρ = (ρ0 / (1 + γ · t)) · (p / p0)
Jde o zjednodušený vztah pro suchý vzduch v běžném rozsahu teplot. Pro vlhký vzduch, vysoké tlaky nebo přesné technické výpočty je nutné použít podrobnější stavové vztahy.
Zdroj: Mikulčák a kolektiv. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Praha: SPN Praha, 1988
Proč helium stoupá vzhůru
Helium má hustotu 0,1762 kg·m−3, zatímco suchý vzduch má při stejných podmínkách hustotu 1,2759 kg·m−3 – helium je tedy přibližně sedmkrát lehčí než vzduch. Vztlaková síla, která působí na heliový balónek, je daná Archimedovým zákonem: balónek „vytlačí“ stejný objem vzduchu, který má větší hmotnost než plyn uvnitř, a balónek proto stoupá vzhůru.
Vodík je s hustotou 0,089 kg·m−3 ještě lehčí, ale kvůli vysoké hořlavosti se v osobní vzduchoplavbě prosadilo bezpečnější nehořlavé helium. Katastrofa vzducholodi Hindenburg v roce 1937 významně přispěla k ústupu vodíkových dopravních vzducholodí, nelze však z ní vyvozovat, že se vodík přestal používat úplně.
V praxi
Hustoty plynů se v praxi nejčastěji srovnávají s hustotou vzduchu, která je při podmínkách tabulky přibližně 1,2759 kg·m−3:
- Vodík (0,089 kg·m−3) – přibližně 14× lehčí než vzduch; nejlehčí ze všech plynů.
- Helium (0,176 kg·m−3) – přibližně 7× lehčí než vzduch; proto heliové balónky stoupají.
- Methan (0,707 kg·m−3) – lehčí než vzduch; hlavní složka zemního plynu, při úniku stoupá ke stropu.
- Zemní plyn – směs s převahou methanu; hustota závisí na složení, orientačně bývá nižší než hustota vzduchu.
- Dusík (1,234 kg·m−3) – velmi blízký vzduchu (tvoří 78 % atmosféry).
- Kyslík (1,409 kg·m−3) – mírně těžší než vzduch.
- Oxid uhličitý – CO₂ (1,951 kg·m−3) – přibližně 1,5× těžší než vzduch; hromadí se u země a ve sklepích.
- Směs propanu a butanu – butan (2,559 kg·m−3) a propan (1,942 kg·m−3) jsou těžší než vzduch; při úniku klesají ke dnu místnosti.
- Xenon (5,78 kg·m−3) – přibližně 4,5× těžší než vzduch; nejhustší plyn v tabulce.
Časté otázky
- Jaká je hustota vodíku?
- Vodík má při podmínkách tabulky (0 °C, 100 kPa) hustotu přibližně 0,088 95 kg·m−3. Je to nejlehčí plyn a je přibližně čtrnáctkrát lehčí než suchý vzduch.
- Jaká je hustota helia?
- Helium má při podmínkách tabulky hustotu 0,1762 kg·m−3, tedy přibližně sedmkrát méně než suchý vzduch. Proto heliové balónky stoupají.
- Jaká je hustota CO₂ (oxidu uhličitého)?
- Oxid uhličitý (CO₂) má při podmínkách tabulky hustotu 1,951 kg·m−3 – přibližně 1,5krát více než suchý vzduch. CO₂ je těžší než vzduch a může se hromadit u země a ve špatně větraných prostorách.
- Jakou hustotu má vzduch?
- Suchý vzduch má při 0 °C a 100 kPa hustotu přibližně 1,2759 kg·m−3. Při 0 °C a 101 325 Pa je to přibližně 1,293 kg·m−3. Hustota vzduchu klesá s rostoucí teplotou a s klesajícím tlakem.
- Jaká je hustota kyslíku?
- Kyslík (O₂) má při podmínkách tabulky hustotu 1,409 kg·m−3, tedy o něco více než suchý vzduch.
- Jaká je hustota dusíku?
- Dusík (N₂) má hustotu 1,234 kg·m−3 – mírně méně než suchý vzduch. Tvoří přibližně 78 % objemu zemské atmosféry.
- Proč se u plynů musí uvádět teplota a tlak?
- Plyn je stlačitelný. Při vyšším tlaku má stejný objem plynu větší hmotnost, a tedy vyšší hustotu. Při vyšší teplotě se plyn rozpíná a hustota klesá. Proto je nutné u tabulek hustoty plynů vždy uvádět teplotu a tlak.
- Který plyn je lehčí než vzduch?
- Výrazně lehčí než vzduch jsou vodík, helium, methan a amoniak. Naopak oxid uhličitý, chlor, propan, butan nebo xenon jsou hustší než vzduch.
Doplňkové zdroje: Engineering ToolBox – Density of Gases; NIST Chemistry WebBook; SI Brochure.