Hustota plynů

Tabulka hustoty plynů

Tabulka shrnuje hustoty vybraných plynů. U plynů je nutné vždy počítat se závislostí na teplotě a tlaku, proto jsou hodnoty vhodné hlavně jako orientační přehled.

Hustota plynů je výrazně menší než hustota kapalin a pevných látek – typické hodnoty se při 0 °C a 100 kPa pohybují zhruba od desetin po jednotky kg·m−3. Pro porovnání: voda má hustotu přibližně 1 000 kg·m−3, tedy zhruba 800krát více než suchý vzduch.

Na rozdíl od kapalin a pevných látek je hustota plynu silně závislá na tlaku a teplotě. Pro ideální plyn platí stavová rovnice:

p · V = n · R · T

p
tlak [Pa]
V
objem [m³]
n
látkové množství [mol]
R
univerzální plynová konstanta (8,314 J·mol−1·K−1)
T
absolutní teplota [K]

Z toho plyne, že hustota plynu roste s tlakem a klesá s teplotou. Hodnoty v tabulce platí pro 0 °C a 100 kPa, pokud není uvedeno jinak. Nejde tedy o stejné podmínky jako 0 °C a 101 325 Pa; rozdíl je malý, ale u přesných výpočtů je nutné jej rozlišit. Podrobnější vlastnosti vzduchu najdete na stránce Vzduch.

Jak tabulku používat

Tabulka slouží jako orientační přehled hustoty vybraných plynů při 0 °C a 100 kPa. Pokud potřebujete hodnotu pro jinou teplotu nebo tlak, nepřebírejte číslo mechanicky: u plynů se hustota mění téměř přímo úměrně tlaku a nepřímo úměrně absolutní teplotě.

Pro přesné technické výpočty používejte údaje pro konkrétní složení plynu, vlhkost, teplotu a tlak. To je důležité zejména u vzduchu, zemního plynu, spalin a směsí technických plynů.

Tabulka hustoty vybraných plynů
LátkaHustota [kg·m−3]Poznámka
Acetylen1,147 
Amoniak0,75 [3]
Argon1,759 
Bromvodík3,563 [3]
Butan2,559 [3]
Dusík1,234 
Ethan1,24 
Ethylen1,235 
Fluor1,673 [3]
Helium0,1762 
Chlor3,12 
Chlorovodík1,605 
Krypton3,69 
Kyslík1,409 
Methan0,707 
Zemní plyn (převážně methan)0,70–0,85orientačně, podle složení
Neon0,888 
Oxid dusnatý1,323 
Oxid dusný1,938 
Oxid siřičitý2,82 [3]
Oxid uhelnatý1,234 
Oxid uhličitý1,951 
Ozon2,114 [3]
Propan1,942 
Sirovodík1,501 
Vodík0,088 95 
Vzduch (suchý)1,275 9 
Xenon5,78 [3]

Hustota suchého vzduchu

Hustota suchého vzduchu ve stupních Celsia:

ρ = (ρ0 / (1 + γ · t)) · (p / p0)

ρ
hustota vzduchu [kg·m−3]
ρ0
hustota vzduchu
γ
koeficient teplotní roztažnosti vzduchu [K−1]
t
teplota [°C]
p
tlak [Pa]
p0
referenční tlak (100 kPa) [Pa]
ρ0
1,276 kg·m−3
p0
100 000 Pa
γ
0,003 66 K−1 (přibližně 1/273,15 K−1)

Jde o zjednodušený vztah pro suchý vzduch v běžném rozsahu teplot. Pro vlhký vzduch, vysoké tlaky nebo přesné technické výpočty je nutné použít podrobnější stavové vztahy.

Proč helium stoupá vzhůru

Helium má hustotu 0,1762 kg·m−3, zatímco suchý vzduch má při stejných podmínkách hustotu 1,2759 kg·m−3 – helium je tedy přibližně sedmkrát lehčí než vzduch. Vztlaková síla, která působí na heliový balónek, je daná Archimedovým zákonem: balónek „vytlačí“ stejný objem vzduchu, který má větší hmotnost než plyn uvnitř, a balónek proto stoupá vzhůru.

Vodík je s hustotou 0,089 kg·m−3 ještě lehčí, ale kvůli vysoké hořlavosti se v osobní vzduchoplavbě prosadilo bezpečnější nehořlavé helium. Katastrofa vzducholodi Hindenburg v roce 1937 významně přispěla k ústupu vodíkových dopravních vzducholodí, nelze však z ní vyvozovat, že se vodík přestal používat úplně.

V praxi

Hustoty plynů se v praxi nejčastěji srovnávají s hustotou vzduchu, která je při podmínkách tabulky přibližně 1,2759 kg·m−3:

Časté otázky

Jaká je hustota vodíku?
Vodík má při podmínkách tabulky (0 °C, 100 kPa) hustotu přibližně 0,088 95 kg·m−3. Je to nejlehčí plyn a je přibližně čtrnáctkrát lehčí než suchý vzduch.
Jaká je hustota helia?
Helium má při podmínkách tabulky hustotu 0,1762 kg·m−3, tedy přibližně sedmkrát méně než suchý vzduch. Proto heliové balónky stoupají.
Jaká je hustota CO₂ (oxidu uhličitého)?
Oxid uhličitý (CO₂) má při podmínkách tabulky hustotu 1,951 kg·m−3 – přibližně 1,5krát více než suchý vzduch. CO₂ je těžší než vzduch a může se hromadit u země a ve špatně větraných prostorách.
Jakou hustotu má vzduch?
Suchý vzduch má při 0 °C a 100 kPa hustotu přibližně 1,2759 kg·m−3. Při 0 °C a 101 325 Pa je to přibližně 1,293 kg·m−3. Hustota vzduchu klesá s rostoucí teplotou a s klesajícím tlakem.
Jaká je hustota kyslíku?
Kyslík (O₂) má při podmínkách tabulky hustotu 1,409 kg·m−3, tedy o něco více než suchý vzduch.
Jaká je hustota dusíku?
Dusík (N₂) má hustotu 1,234 kg·m−3 – mírně méně než suchý vzduch. Tvoří přibližně 78 % objemu zemské atmosféry.
Proč se u plynů musí uvádět teplota a tlak?
Plyn je stlačitelný. Při vyšším tlaku má stejný objem plynu větší hmotnost, a tedy vyšší hustotu. Při vyšší teplotě se plyn rozpíná a hustota klesá. Proto je nutné u tabulek hustoty plynů vždy uvádět teplotu a tlak.
Který plyn je lehčí než vzduch?
Výrazně lehčí než vzduch jsou vodík, helium, methanamoniak. Naopak oxid uhličitý, chlor, propan, butan nebo xenon jsou hustší než vzduch.