Relativní permeabilita

Relativní permeabilita

Tabulka uvádí relativní permeabilitu μr vybraných látek za normálních podmínek. Veličina je bezrozměrná a charakterizuje, jak silně látka ovlivňuje magnetické pole, do kterého je vložena.

Relativní permeabilita μr vyjadřuje poměr magnetické indukce v dané látce k magnetické indukci ve vakuu při stejném vnějším poli. Hodnota určuje, jak látka magnetické pole „zesiluje" nebo „zeslabuje". Souvisí s relativní susceptibilitou χm jednoduchým vztahem:

μr = 1 + χm

Podle hodnoty μr rozdělujeme látky do tří kategorií:

Tabulky

Relativní permeabilita vybraných látek:
Látkaμr
Paramagnetické látky
Hliník1,000 023
Kyslík kapalný (O2)1,003 620
Kyslík plynný (O2)1,000 001 86
Platina1,000 264
Diamagnetické látky
Bizmut0,999 848
Kuchyňská sůl0,999 984 1
Měď0,999 990
Voda0,999 991
Feromagnetické látky (orientačně)
Železo (čisté)~ 5 000
Nikl~ 600
Ferit16 až 10 000
Permalloy~ 100 000
Mu-metal80 000 až 100 000

Hodnoty relativní permeability závisí na čistotě materiálu. U feromagnetik jsou navíc závislé na intenzitě pole, teplotě a mechanickém zpracování — uvedené údaje jsou typické, nikoli univerzálně platné.

Závislost na podmínkách

U paramagnetik a diamagnetik je hodnota μr blízká 1 a v běžném rozsahu teplot prakticky konstantní. U feromagnetik je situace podstatně složitější:

Závislost na intenzitě pole
Permeabilita feromagnetik není konstanta, ale funkce vnější intenzity H. Pro každou látku existuje optimum, kde μr dosahuje maxima. V praxi se používají hysterezní křivky, na nichž lze odečíst počáteční i maximální permeabilitu.
Závislost na teplotě
Nad tzv. Curieovou teplotou přestává látka být feromagnetická a chová se jako paramagnetická. Železo: 770 °C, kobalt: 1 121 °C, nikl: 358 °C. Pojem zavedl francouzský fyzik Pierre Curie.
Závislost na čistotě a struktuře
I malá nečistota nebo mechanická deformace může hodnotu μr řádově změnit. Slitiny s extrémně vysokou permeabilitou (permalloy, mu-metal) vyžadují speciální tepelné zpracování v magnetickém poli.

Časté otázky

Co je vakuová permeabilita?
Vakuová permeabilita μ0 je fyzikální konstanta s hodnotou přibližně 4π · 10-7 H·m-1 (1,257 · 10-6 H·m-1). Absolutní permeabilita látky se získá vynásobením relativní permeability vakuovou: μ = μr · μ0.
Proč má voda μr menší než 1?
Voda patří mezi diamagnetické látky — její molekuly nemají vlastní magnetický moment a v magnetickém poli vzniká indukovaný moment proti směru pole. Voda proto magnetické pole velmi mírně zeslabuje a od magnetu se slabě odpuzuje (efekt je viditelný jen v silných polích).
Co je supravodič z hlediska permeability?
Supravodič je dokonalé diamagnetikum — magnetické pole z jeho objemu úplně vypudí (Meissnerův-Ochsenfeldův jev). Jeho relativní permeabilita je μr = 0 a magnetická susceptibilita χm = -1. Této vlastnosti se využívá při magnetické levitaci.