11. 12. 1882–5. 1. 1970
Německý fyzik Max Born patří k tvůrcům moderní kvantové mechaniky. Proslul zejména pravděpodobnostní interpretací vlnové funkce, která se stala jedním ze základů výkladu mikrosvěta.
Narodil se 11. prosince 1882 v Breslau, tehdy v Německu, dnes v polské Vratislavi. Už během studia se zajímal o široký okruh oborů, nakonec se však zaměřil především na matematiku a fyziku. Studoval na univerzitách v Breslau, Heidelbergu, Zürichu a Göttingenu. Doktorát získal v roce 1907 v Göttingenu.
V roce 1912 získal místo v Göttingenu a začal spolupracovat s Theodorem von Kármánem na výzkumu dynamiky krystalových mřížek. Jejich práce přispěla k popisu vibrací krystalů a k pozdějšímu rozvoji teorie pevných látek.
V roce 1914 působil Born na Univerzitě v Berlíně, kde pracoval v prostředí spojeném s Maxem Planckem. Po první světové válce odešel do Frankfurtu a v roce 1921 se vrátil do Göttingenu jako profesor teoretické fyziky. Ve stejném roce formuloval přesnější matematické vyjádření prvního zákona termodynamiky.
Kvantová teorie
V Göttingenu vytvořil Born jedno z nejvýznamnějších center teoretické fyziky. Spolupracoval zde s Wernerem Heisenbergem a Pascualem Jordanem na matematickém rozpracování maticové mechaniky, jedné z prvních podob kvantové mechaniky.
Bornův nejvýznamnější přínos spočívá ve statistické interpretaci vlnové funkce. Ukázal, že vlnová funkce nepopisuje přesnou dráhu částice, ale pravděpodobnost výsledků měření. Tento výklad se stal jedním ze základních principů kvantové mechaniky.
Emigrace a působení v Británii
V roce 1933 byl Born kvůli svému židovskému původu donucen opustit Německo. Krátce pobýval v severní Itálii a poté začal přednášet v Cambridgi.
V roce 1936 získal místo na Univerzitě v Edinburghu. Vybudoval zde výrazné výzkumné prostředí, do něhož přicházeli také vědci, kteří odešli z kontinentální Evropy často kvůli nacismu. Studenti vzpomínali na jeho pečlivé vedení, pravidelné konzultace a schopnost pomáhat jim i se složitými výpočty.
V roce 1939 byl Max Born přijat za člena Královské společnosti.
Návrat do Německa
Po odchodu z edinburské univerzity se Born v roce 1953 vrátil do Německa a usadil se v Bad Pyrmontu nedaleko Göttingenu.
Nobelova cena a další ocenění
Born patří k tvůrcům moderní kvantové mechaniky. Jeho pravděpodobnostní výklad vlnové funkce zásadně změnil interpretaci mikrosvěta a stal se jedním ze základů kvantové teorie.
V roce 1950 získal Hughesovu medaili za přínos k teoretické fyzice a k rozvoji kvantové mechaniky. V roce 1954 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za základní výzkum v kvantové mechanice, zejména za statistickou interpretaci vlnové funkce. Cenu sdílel s Waltherem Bothem.
Dále získal Stokesovu medaili na Univerzitě v Cambridgi. Jeho jméno nesou dvě školy v Německu a stal se čestným členem řady vědeckých akademií.
Publikace a učebnice
Max Born napsal řadu učebnic a monografií určených studentům i odborníkům. Vedle specializovaných prací publikoval také populárněji zaměřené texty. Celkový počet jeho publikací se uvádí nejméně 360.
Max Born zemřel 5. ledna 1970 v německém Göttingenu.
Upraveno podle článku Jiřího Svrška
Souvislosti
- Max Born - O'Connor, Robertson
- Max Born - Biography - Nobelprize.org