Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger

Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger

12. 8. 1887 - 4. 1. 1961

Rakouský fyzik Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger se narodil jako jedináček 12. srpna 1887 v Erdbergu (Vídeň).

Otec Erwina, Rudolf Schrödinger, provozoval malou továrnu na linoleum. Matka, Emily Bauerová, byla napůl Angličanka a napůl Rakušanka. Erwin Schrödinger velmi dobře hovořil anglicky a německy. Nechodil do základní školy - měl svého soukromého vychovatele až do 10 let. Na podzim roku 1898 nastoupil Schrödinger na Akademisches Gymnasium, které dokončil v roce 1906. Studoval univerzitu ve Vídni (ovlivnily ho přednášky z teoretické fyziky Fritze Hasenöhrla).

20. května 1910 získal Erwin Schrödinger doktorát za doktorskou disertační práci "O vedení elektřiny po povrchu izolantu ve vlhkém vzduchu". Po návratu z armády získal Schrödinger místo asistenta ve Vídni v experimentální fyzice, což je ovlivnilo v jeho pozdější teoretické práci.

1. září 1914 - habilitace.

V roce 1914 Erwin Schrödinger publikoval první důležitý článek, ve kterém rozvíjel Boltzmannovy myšlenky. Na začátku 1. světové války byl povolán na frontu (důstojník u dělostřelectva), ale pokračoval ve vědeckém publikování.

Schrödinger 1914

Erwin Schrödinger (1914)

V letech 1918 až 1920 přispěl k teorii barevného vidění. Schrödinger se ve Vídni zabýval radioaktivitou a zkoumal statistickou povahu radioaktivního rozpadu. V kinetické teorii pevných těles zkoumal dynamiku krystalických mřížek.

Na katedře teoretické fyziky na Univerzitě v Zürichu se Schrödinger od roku 1921 věnoval mj. fyziologické optice a pokračoval ve své práci na teorii barevného vidění. Od roku 1921 Schrödinger studoval strukturu atomu. Schrödinger, kterého ovlivnil de Broglie, se začal v roce 1924 zabývat kvantovou statistikou.

Vlnová mechanika

V roce 1925 Erwin Schrödinger sestavil svoji známou vlnovou rovnici.

Roku 1926 Schrödinger v 6 článcích publikoval revoluční práci o vlnové mechanice a obecné teorii relativity. Vlnová mechanika, kterou vytvořil, byla druhou formulací kvantové mechaniky. První formulací byla Heisenbergova maticová mechanika. Vzájemnou souvislost mezi vlnovou a maticovou mechanikou objasnil Schrödinger v jedné ze svých prací, kde napsal:

Každé funkci souřadnic polohy a momentu hybnosti ve vlnové mechanice odpovídá matice. Tyto matice v každém případě vyhovují formálním početním pravidlům Borna a Heisenberga. Řešení problému okrajových podmínek v diferenciální rovnici vlnové mechaniky plně odpovídá řešení Heisenbergova algebraického problému.

Na pozvání Schrödinger přednášel v lednu a únoru 1927 na Univerzitě ve Wisconsinu (do Madisonu dorazil v prosinci 1926).

V roce 1927 se Schrödinger v Berlíně stal Einsteinovým spolupracovníkem.

1933 - v době nástupu nacismu v Německu odjel do Oxfordu. Schrödinger získal místo v Magdalen College. Ve stejném roce mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za jeho práce ve vlnové mechanice.

V roce 1934 byl Schrödinger pozván přednášet do Princetonu. Stálé místo ale nepřijal.

Schrödingerova kočka

V roce 1935 Erwin Schrödinger publikoval práci o třech částích The present situation in quantum mechanics ("Současná situace v kvantové mechanice"), ve které se poprvé objevil paradox Schrödingerovy kočky. Do zapečetěné schránky je umístěna kočka a puška, která na kočku míří a vystřelí, když se rozpadne radioaktivní jádro. Pravděpodobnost, že se tak stane je 0,5 (podle kvantové teorie nelze tento jev předpovědět jiným způsobem, než pomocí teorie pravděpodobnosti). Jak připomíná Stephen Hawking, dnes by si nikdo nedovolil navrhnout tento pokus ani jako myšlenkový, ale ve Schrödingerových časech nebyla ještě ochrana zvířat na dnešní úrovni. Když se schránka otevře, najdeme kočku buď živou nebo mrtvou. Před otevřením schránky je však kvantový stav kočky směsí stavu mrtvé kočky a stavu živé kočky. Tento názor mnozí filozofové považují za zcela nepřijatelný, protože kočka nemůže být napůl zastřelená a napůl nezastřelená. Jejich námitky pramení z toho, že používají klasickou představu reality, podle které má objekt jednoznačnou historii (světočáru). Podle kvantové mechaniky je třeba se na realitu dívat tak, že objekt nemá jedinou historii, ale různě pravděpodobné historie. Ve většině případů se pravděpodobnosti určité skupiny historií vzájemně zruší, ale v některých případech se naopak pravděpodobnosti některých sousedních historií zesilují. V případě Schrödingerovy kočky jsou dvě historie, které jsou zesíleny. V jedné historii je kočka mrtvá, ve druhé živá. Podle kvantové teorie mohou obě historie existovat paralelně vedle sebe. Na tomto případě je typické, že neurčitost původně omezená na atomovou úroveň je přenesena na makroskopickou úroveň, kde ji lze řešit přímým pozorováním. Víme, že superpozice možných výsledků musí na mikroskopické úrovni existovat simultánně, protože pozorujeme jevy jejich interferencí. Také víme (alespoň většina z nás), že kočka ve schránce může být buď mrtvá nebo živá, ale nemůže být v nějakém přechodném stavu mezi těmito možnostmi. Jak se model mnoha stavů v mikroskopické úrovni projevuje na makroskopické úrovni? Jeví se reálný svět jako "rozmazaný" obraz? Schrödingerova kočka je jednoduchým a elegantním příkladem problému měření v kvantové mechanice.

1936 - 1938 - Schrödinger dostal nabídku z Univerzity v Grazu a odstěhoval se do Rakouska. Nacistická vláda, kvůli níž Schrödinger odešel z Německa, ho znovu dostihla v Rakousku. Odjel do Říma. Z Říma se vrátil do Oxfordu, kde pak přijal místo na Univerzitě v Gentu.

Sjednocená teorie pole

V roce 1939 odešel Erwin Schrödinger do Dublinu. Studoval zde teorii elektromagnetického pole a teorii relativity a začal se zabývat sjednocenou teorií pole. Jeho první práce na toto téma byla publikována v roce 1943. V roce 1946 obnovil korespondenci s Einsteinem na toto téma. V lednu 1947 věřil, že se mu podařil velký průlom. Ale komentáře Alberta Einsteina k jeho sjednocené teorii pole nebyly příznivé. Einstein Schrödingerovi napsal, že odmítá další korespondenci na téma sjednocené teorie pole.

V roce 1956 se Schrödinger vrátil se do Vídně.

Během posledních let svého života se Erwin Schrödinger zabýval matematickou fyzikou a pokračoval ve studiu obecné teorie relativity, sjednocené teorie pole a fyziky mezonů.

Schrödingerův hrob

Erwin Schrödinger - hrob
Alpbach, Rakousko

Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger zemřel po dlouhé nemoci 4. ledna 1961 ve Vídni.

Další informace

Erwin Schrödinger

1933 - Nobelova cena za práce týkající se vlnové mechaniky (také s P. Dirac).

Kontakt

Jiří Bureš

bures@centrum.cz

Úvod | Novinky | Mapa webu | FAQ | Weblog | Autor Jiří Bureš
© 2002 Jiří Bureš