Nikola Tesla

Nikola Tesla

9. 7. 1856–7. 1. 1943

Srbsko-americký vynálezce, otec střídavého proudu, jehož patenty změnily způsob, jakým lidstvo vyrábí a přenáší elektrickou energii.

Nikola Tesla se narodil 9. července 1856 v Smiljanu (tehdy vojenská hranice Rakousko-Uherska, dnes Chorvatsko) do srbské pravoslavné rodiny. Studoval na polytechnice v Grazu (od 1875), kde školu bez diplomu opustil v roce 1878. V akademickém roce 1879/80 navštěvoval přednášky na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze – formálně se nezapsal a odešel po jediném semestru. Nikola Tesla pracoval jako elektroinženýr v Budapešti (1881), ve Francii (od 1882) a v německém Štrasburku, kde v roce 1883 sestrojil svůj první indukční motor.

Byl skvělý vynálezce s více než 300 patenty ve více zemích, z nichž přes 100 bylo uděleno v USA. Vynalezl zejména systémy využívající střídavý proud, Teslovu cívku a přispěl k rozvoji bezdrátového přenosu.

Tesla v USA

V roce 1884 přijel Nikola Tesla do USA, kde nastoupil do Edisonových strojíren v New Yorku. Spolupráci ukončil v roce 1885 po sporu o odměnu; Edison tehdy prosazoval stejnosměrný proud (DC) a Teslovy návrhy na střídavý proud (AC) odmítal. Rok 1886 strávil Tesla kopáním příkopů v New Yorku, než získal investory.

V roce 1891 se Tesla stal občanem USA.

Válka proudů a Westinghouse

V roce 1888 Tesla zjistil, že magnetické pole může rotovat, jestliže dvěma cívkami v pravém úhlu protéká střídavý proud – princip rotujícího magnetického pole. Patenty na indukční elektromotor zakoupila společnost Westinghouse Electric. V letech 1888–1893 zuřila tzv. válka proudů (War of Currents): Edisonova DC soustava proti Teslově AC soustavě. Rozhodující bylo udělení zakázky na osvětlení Světové výstavy v Chicagu (1893) Westinghousovi a následně projekt elektrárny u Niagarských vodopádů (1895), která potvrdila AC jako průmyslový standard.

Nikola Tesla – podpis
Teslův podpis

Teslova cívka a bezdrátový přenos

Roku 1891 Tesla vynalezl Teslovu cívku – rezonanční transformátor pracující na vysokých frekvencích a vysokém napětí, schopný generovat elektrické oblouky a bezdrátově přenášet energii na krátké vzdálenosti. Cívka je dodnes základem bezdrátového nabíjení a používá se v radiotechnice i medicíně.

V roce 1899 Tesla v Colorado Springs experimentoval s vysokofrekvenčním vysokým napětím a stojatými elektromagnetickými vlnami. Prokázal bezdrátový přenos elektřiny na vzdálenost několika desítek metrů.

Teslova vysokofrekvenční cívka
Nikola Tesla v laboratoři Colorado Springs (1899)

Rádio a Wardenclyffe

Tesla patentoval základní prvky rádiového vysílání již v letech 1897–1900. Americký Nejvyšší soud v roce 1943 – téhož roku, co Tesla zemřel – rozhodl, že Marconiho klíčový patent z roku 1904 je neplatný, protože Teslovy patenty mají přednost. Tesla je tak dnes uznáván za spoluzakladatele rádia.

V letech 1901–1917 Tesla budoval věž Wardenclyffe na Long Islandu s cílem bezdrátového přenosu elektřiny a zpráv přes celý svět. Financování (od J. P. Morgana) bylo zastaveno po Marconiho úspěšném transatlantickém přenosu (1901). Věž byla v roce 1917 stržena pro šrot.

Tesla – vizionář a excentrik

Nikola Tesla byl schopný a plodný vynálezce, jemuž chyběly podnikatelské schopnosti. Zabýval se nákladnými vizionářskými projekty – bezdrátovým přenosem energie, dálkovým ovládáním, mírovými „paprsky smrti" – a často se zadlužoval. V pozdním věku žil v New Yorku v hotelu New Yorker a zemřel 7. ledna 1943 v chudobě a zapomnění.

Nobelova cena – mýtus

V listopadu 1915 agentura Reuters mylně oznámila, že cena bude udělena Teslovi a Edisonovi. Skuteční laureáti byli William Henry Bragg a William Lawrence Bragg (za rentgenovou krystalografii). Teslovo jméno v archivech nominací Nobel Committee za rok 1915 chybí; nominován byl poprvé teprve v roce 1937 (fyzikem Felixem Ehrenhaftem). Nobel Committee výslovně uvedl, že odmítnutí ceny před jejím udělením je nesmysl; kandidát může cenu odmítnout pouze po vyhlášení. Tvrzení, že Tesla odmítl Nobelovu cenu, je mýtus.

Jednotka tesla

Na Teslovu počest je pojmenována jednotka magnetické indukce tesla (značka T). Název navrhla IEC v roce 1956; oficiálně přijat byl na 11. Generální konferenci pro míry a váhy (CGPM) v roce 1960. Definice: 1 T = 1 Wb·m−2 = 1 kg·s−2·A−1. Zemské magnetické pole má hodnotu asi 50 μT; klinické MRI přístroje pracují typicky s 1,5–3 T.

Časté otázky

Kdo vyhrál válku proudů – Tesla, nebo Edison?
Tesla (respektive Westinghouse s Teslovými patenty). Střídavý proud se stal globálním standardem pro přenos a rozvod elektrické energie, protože ho lze transformátorem snadno měnit na přenosové napětí (stovky kV) a zpět na distribuční napětí pro spotřebitele.
Co je Teslova cívka a k čemu se používá?
Rezonanční vzduchový transformátor generující velmi vysoké střídavé napětí na vysoké frekvenci. Dnes se využívá v bezdrátovém nabíjení (princip rezonanční indukce), v radiotechnice, při demonstracích elektřiny a v medicíně (elektrokoagulátor).
Vynalezl Tesla rádio, nebo Marconi?
Oba nezávisle pracovali na podobných principech. Tesla patentoval základní obvody rádiového vysílání dříve (1897), Marconi provedl první transatlantický přenos (1901). Americký Nejvyšší soud v roce 1943 prohlásil Marconiho klíčový patent za neplatný s odkazem na Teslovy prioritní patenty. Tesla i Marconi jsou dnes uznáváni jako průkopníci rádia.
Odmítl Tesla opravdu Nobelovu cenu?
Ne – cena mu udělena nebyla. Zpráva z roku 1915 o společné ceně pro Teslu a Edisona byla chybná (cenu dostali Braggové). Tesla nominován v roce 1915 nebyl, a tedy ani žádnou cenu odmítnout nemohl.

Další informace

Časté překlepy: Nikola Tesla, Nicola Tesla, Nicolas Tesla, Testa.

Související

Pojmenováno po Teslovi

Fyzici a témata