MKS systém

MKS systém ve zkratce

MKS systém je metrická soustava jednotek založená na třech základních jednotkách: metru pro délku, kilogramu pro hmotnost a sekundě pro čas. Název MKS vznikl ze značek těchto jednotek: metr, kilogram, sekunda.

Historicky šlo o důležitý krok mezi staršími metrickými soustavami, zejména CGS systémem, a pozdější soustavou SI. MKS poskytl praktický základ pro mechaniku, techniku a inženýrské výpočty, protože pracoval s jednotkami vhodnějšími pro běžné rozměry a hmotnosti než centimetr a gram v CGS.

Proč vznikl MKS systém

V metrických soustavách se jednotky převádějí pomocí násobků a dílů deseti. To zjednodušuje měření i výpočty oproti tradičním nemetrickým soustavám, například FPS systému. Vědci a technici však potřebovali různě velké základní jednotky podle oblasti použití.

CGS systém používá centimetr, gram a sekundu. Byl praktický v laboratorní fyzice, ale pro technickou mechaniku a mnoho praktických výpočtů byly metr a kilogram vhodnější. MKS proto používal větší základní jednotky délky a hmotnosti, zatímco sekunda zůstala jednotkou času.

Základní jednotky MKS systému
VeličinaJednotkaZnačka
délkametrm
hmotnostkilogramkg
čassekundas

Odvozené mechanické jednotky

Z metru, kilogramu a sekundy lze odvodit řadu mechanických jednotek. Právě tato koherentní návaznost byla hlavní výhodou MKS systému: rovnice mechaniky bylo možné zapisovat bez dodatečných převodních koeficientů.

Příklady odvozených mechanických jednotek v MKS systému
VeličinaJednotkaZnačkaVyjádření v MKS
rychlostmetr za sekundum.s-1m.s-1
zrychlenímetr za sekundu na druhoum.s-2m.s-2
sílanewtonNkg.m.s-2
tlakpascalPakg.m-1.s-2
práce, energiejouleJkg.m2.s-2
výkonwattWkg.m2.s-3

MKS, MKSA a Giorgiho soustava

Samotný MKS systém dobře popisoval mechanické veličiny, ale pro elektrické a magnetické veličiny bylo potřeba doplnit další základní jednotku. Důležitý návrh předložil italský fyzik a elektrotechnik Giovanni Giorgi, který v roce 1901 navrhl rozšířit soustavu metr–kilogram–sekunda o čtvrtou elektromagnetickou jednotku.

Později byl jako čtvrtá základní jednotka zvolen ampér. Tím vznikla soustava MKSA (metr, kilogram, sekunda, ampér), která se stala jedním z přímých předchůdců dnešní soustavy SI.

Příklady jednotek používaných v rozšířeném rámci MKS/MKSA
JednotkaVeličinaPoznámka
ampér (A)elektrický proudzákladní jednotka soustavy MKSA a SI
coulomb (C)elektrický nábojodvozená jednotka: A.s
volt (V)elektromagnetické napětíodvozená elektrická jednotka
ohm (Ω)odporodvozená elektrická jednotka
farad (F)kapacitaodvozená elektrická jednotka
henry (H)indukčnostodvozená elektromagnetická jednotka
weber (Wb)magnetický indukční tokznačka Wb; nezaměňovat s wattem (W)
tesla (T)magnetická indukceodvozená elektromagnetická jednotka

Od MKS k soustavě SI

V roce 1889 schválila 1. generální konference pro míry a váhy mezinárodní prototypy metru a kilogramu. To byl důležitý krok k mezinárodnímu sjednocení metrických jednotek, nikoli však samostatné formální zavedení MKS systému.

Ve 20. století se vývoj praktické měrové soustavy posunul od MKS přes MKSA až k mezinárodní soustavě jednotek SI. Název International System of Units a značka SI byly přijaty v roce 1960 na 11. generální konferenci pro míry a váhy. Soustava SI měla tehdy šest základních jednotek; sedmá základní jednotka, mol, byla doplněna v roce 1971.

Srovnání vybraných měrných soustav
SoustavaZákladní jednotkyCharakteristika
CGScentimetr, gram, sekundastarší metrická soustava používaná zejména ve fyzice
MKSmetr, kilogram, sekundapraktická metrická soustava pro mechaniku a techniku
MKSAmetr, kilogram, sekunda, ampérrozšíření MKS pro elektrické a magnetické veličiny
SIm, kg, s, A, K, mol, cddnešní mezinárodní soustava jednotek

Souvislosti