Z historie metru

Úvod > Převody > Měrné systémy > Historie metru

Metr byl pĹŻvodnÄ› definován jako jedna desetimiliĂłntina části zemskĂ©ho kvadrantu. Po zjištÄ›nĂ­, Ĺľe dĂ©lka metru neodpovĂ­dá vlastnĂ­ definici, nastalo v metrologickĂ˝ch kruzĂ­ch zděšenĂ­. ZmÄ›nit dĂ©lku metru podle novĂ˝ch měřenĂ­ zemskĂ©ho kvadrantu, aby skuteÄŤnÄ› odpovĂ­dala jeho desetimiliĂłntĂ© části nešlo. Stará definice opuštÄ›na a nahrazena novou, která umoĹľĹ�uje pĹ™esnou reprodukci prototypu metru uloĹľenĂ©ho v archĂ­vu MezinárodnĂ­ho úřadu pro váhy a mĂ­ry v SĂ©vres. Tento prototyp totiĹľ slouĹľil a slouží jako vzor pro vĂ˝robu národnĂ­ch kopiĂ­, ze kterĂ˝ch se pak odvozujĂ­ všechna vyrábÄ›ná měřidla. ProtoĹľe je uloĹľen v archĂ­vu, říká se mu takĂ© nÄ›kdy archivnĂ­ metr. KoneÄŤnou podobu zĂ­skal prototyp metru roku 1889. Je to platinoiridiová tyÄŤ s prĹŻĹ™ezem ve tvaru H, na kterĂ© je dvÄ›ma vrypy vyznaÄŤena vzdálenost 1 m.

Prototyp metru ÄŤ. 27

Prototyp metru ÄŤ. 27

Prototyp metru - průřez

Průřez prototypem metru

Definice metru

Platná definice metru

Nová definice metru pocházĂ­ z roku 1983:

Metr
Metr je délka dráhy světla ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy.

Od roku 1960 byl metr definován takto:

Metr
Metr je dĂ©lka rovnajĂ­cĂ­ se 1 650 763,73 násobku vlnovĂ© dĂ©lky zářenĂ­ šířícĂ­ho se ve vakuu, která přísluší pĹ™echodu mezi energetickĂ˝mi hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86.

Podle tĂ©to definice šlo metr reprodukovat s pĹ™esnostĂ­ řádu na 10-9. To znamená, Ĺľe dĂ©lka kopie a originálu je stejná ještÄ› na devátĂ©m mĂ­stÄ› za desetinnou čárkou.

Definice metru

Metr je délka dráhy světla ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy.

Kontakt

Jiří Bureš

bures@centrum.cz

Popis | Ke stažení | Převody | On-line | Tabulky | Fyzici | Nobelova cena
Úvod | Novinky | Mapa webu | Hledání | FAQ | Weblog | Autor Jiří Bureš
© 2002 Jiří Bureš