Složení, hustota a vlastnosti vzduchu
Stránka soustřeďuje základní údaje o vzduchu: jeho složení, hustotu, viskozitu a další fyzikální vlastnosti. Hodnoty berte jako orientační, protože vlastnosti vzduchu závisí hlavně na teplotě, tlaku a vlhkosti.
Pokud není uvedeno jinak, tabulky se vztahují k suchému vzduchu při tlaku 1,013 25 bar. Skutečný atmosférický vzduch obsahuje proměnlivé množství vodní páry a jeho složení i vlastnosti se mění podle místa, počasí a nadmořské výšky.
- Vzduch
- Vzduch je směs plynů tvořící atmosféru (plynný obal Země).
- Vzduch se účastní chemických proměn v neživé přírodě i v živých organismech. Atmosféra se podílí na přenosu tepla, zmírňuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí a spolu s vodní párou, oblačností, oceány a skleníkovými plyny pomáhá udržovat podmínky vhodné pro život. Vzduch je také důležitou průmyslovou surovinou.
Zdroj: Wikipedia – Vzduch
Složení vzduchu
| Látka | Objemová % | Hmotnostní % |
|---|---|---|
| N2 | 78,084 % | 75,51 % |
| O2 | 20,946 % | 23,16 % |
| Ar | 0,934 % | 1,28 % |
| CO2 | přibližně 0,04 % | přibližně 0,06 % |
| Ne | 0,001 818 % | 0,001 212 % |
| He | 0,000 524 % | 0,000 072 % |
| CH4 | 0,000 2 % | 0,000 1 % |
| Kr | 0,000 114 % | 0,000 3 % |
| N2O | 0,000 05 % | 0,000 05 % |
| H2 | 0,000 05 % | 0,000 001 % |
| Xe | 0,000 008 7 % | 0,000 04 % |
Fyzikální vlastnosti vzduchu
| Vlastnost | Jednotka | Rozměr | Hodnota |
|---|---|---|---|
| Molová hmotnost | M | kg·kmol−1 | 28,96 |
| Molový objem | v0 | m3·kmol−1 | 22,40 |
| Plynová konstanta | R | J·kg−1·K−1 | 287,10 |
| Hustota | ρ0 | kg·m−3 | 1,29 |
| Měrná tepelná kapacita (0 °C) | cp | kJ·kg−1·K−1 | 1,01 |
| Měrná tepelná kapacita (0 °C) | cv | kJ·kg−1·K−1 | 0,72 |
| Izoentropický exponent | κ = cp/cv | – | 1,40 |
| Teplota tání | Tt | °C | −213,4 |
| Teplota varu | Tv | °C | −194,5 |
Hustota vzduchu
| Teplota [°C] | Hustota [kg·m−3] |
|---|---|
| −50 | 1,582 6 |
| −40 | 1,514 7 |
| −30 | 1,452 4 |
| −20 | 1,395 1 |
| −10 | 1,342 0 |
| 0 | 1,295 9 |
| 5 | 1,269 7 |
| 10 | 1,247 2 |
| 15 | 1,225 6 |
| 20 | 1,204 7 |
| 21 | 1,200 6 |
| 22 | 1,196 5 |
| 23 | 1,192 5 |
| 24 | 1,188 5 |
| 25 | 1,184 5 |
| 30 | 1,164 9 |
| 35 | 1,146 0 |
| 40 | 1,127 7 |
| 45 | 1,110 0 |
| 50 | 1,092 8 |
| 55 | 1,076 2 |
| 60 | 1,060 0 |
| 65 | 1,044 4 |
| 70 | 1,029 2 |

Graf: Závislost hustoty suchého vzduchu na teplotě
Viskozita vzduchu
| Teplota [°C] | Dynamická viskozita [Pa·s] | Kinematická viskozita [m2·s−1] |
|---|---|---|
| 0 | 1,71·10−5 | 1,33·10−5 |
| 50 | 1,95·10−5 | 1,79·10−5 |
| 100 | 2,17·10−5 | 2,30·10−5 |
| 150 | 2,38·10−5 | 2,85·10−5 |
| 200 | 2,57·10−5 | 3,45·10−5 |
| 250 | 2,75·10−5 | 4,08·10−5 |
| 300 | 2,93·10−5 | 4,75·10−5 |
| 400 | 3,25·10−5 | 6,20·10−5 |
| 500 | 3,55·10−5 | 7,77·10−5 |

Dynamická a kinematická viskozita vzduchu v závislosti na teplotě
Zdroj: efunda – Properties of air
V praxi
Fyzikální vlastnosti vzduchu jsou klíčové v mnoha technických oborech:
- Letectví a aerodynamika: Hustota vzduchu klesá s nadmořskou výškou. Ve výšce 10 000 m je hustota přibližně třetinová oproti hladině moře – proto musí letadla létat vyšší rychlostí a motory potřebují přeplňování. Mezinárodní standardní atmosféra (ISA) definuje referenční hustotu 1,225 kg·m−3 při 15 °C u hladiny moře.
- Vytápění a klimatizace: Měrná tepelná kapacita vzduchu (cp = 1,01 kJ/kg·K) a jeho hustota (přibližně 1,2 kg·m−3 při pokojové teplotě) jsou základem výpočtu výkonu vzduchotechniky. Jeden metr krychlový vzduchu pojme při ohřátí o 1 °C přibližně 1,2 kJ tepla.
- Meteorologie: Hustota vzduchu ovlivňuje vztlak teplých vzduchových mas, vznik bouří a pohyb frontálních systémů. Teplý vzduch (nižší hustota) stoupá, studený klesá – to je základ konvekce a vzniku oblačnosti.
- Chemický průmysl: Vzduch je důležitá průmyslová surovina. Frakční destilací zkapalněného vzduchu se získává dusík, kyslík a argon pro průmyslové použití.
Časté otázky
- Z čeho se skládá vzduch?
- Suchý vzduch tvoří přibližně 78,084 % dusíku (N2), 20,946 % kyslíku (O2), 0,934 % argonu (Ar) a přibližně 0,04 % oxidu uhličitého (CO2). Zbývá méně než 0,003 % ostatních plynů (neon, helium, metan aj.). Skutečný vzduch navíc obsahuje proměnlivé množství vodní páry.
- Jaká je hustota vzduchu?
- Hustota suchého vzduchu při 20 °C a normálním atmosférickém tlaku je přibližně 1,205 kg·m−3. Při 0 °C je to 1,296 kg·m−3. S rostoucí teplotou hustota klesá; s rostoucí nadmořskou výškou (nižší tlak) také. Přesné hodnoty pro různé teploty najdete v tabulce výše.
- Kolik váží vzduch?
- Jeden metr krychlový suchého vzduchu při 20 °C váží přibližně 1,205 kg. Pokoj 4 × 5 × 2,5 m (50 m3) obsahuje přibližně 60 kg vzduchu. Molární hmotnost suchého vzduchu je 28,96 kg·kmol−1 (28,96 g·mol−1).
- Jaká je měrná tepelná kapacita vzduchu?
- Měrná tepelná kapacita suchého vzduchu při konstantním tlaku je cp = 1,01 kJ·kg−1·K−1 (při 0 °C). Při konstantním objemu cv = 0,72 kJ·kg−1·K−1. Poměr κ = cp/cv = 1,40 je izoentropický exponent, důležitý pro výpočty stlačování vzduchu.
- Jaká je molární hmotnost vzduchu?
- Molární hmotnost suchého vzduchu je přibližně 28,96 kg·kmol−1 (28,96 g·mol−1). Jde o průměrnou hodnotu odvozenou ze složení, zejména z vysokého podílu dusíku (M = 28) a kyslík (M = 32) v suchém vzduchu.
- Jaká je viskozita vzduchu?
- Dynamická viskozita vzduchu při 0 °C je přibližně 1,71 × 10−5 Pa·s, při 50 °C pak 1,95 × 10−5 Pa·s. Na rozdíl od kapalin viskozita vzduchu s teplotou roste. Podrobnou tabulku najdete v sekci viskozita výše.
- Jak závisí hustota vzduchu na teplotě?
- S rostoucí teplotou hustota vzduchu klesá – teplý vzduch je lehčí než studený. Přehled: −50 °C → 1,583 kg·m−3, 0 °C → 1,296 kg·m−3, 20 °C → 1,205 kg·m−3, 70 °C → 1,029 kg·m−3. Tento efekt způsobuje přirozené proudění (konvekci) a je základem létání balónů.
Další zdroje a informace
- Fyzikální vlastnosti vybraných plynů a par – Karel Laboutka, Tomáš Suchánek
- Vzduch – Wikipedia
- Air properties – The Engineering Tool Box